Vysoká cena kakaa je pro ně prokletí. Pěstitelé na Madagaskaru čelí útokům banditů

Na severozápadě Madagaskaru se snáší noc a ve tvářích pracovníků na farmách se odráží strach. Dělníci se sešli v odlehlé vesnici Antanimandririna, aby diskutovali o tom, jak ochránit nejsladší úrodu na světě před rostoucím počtem ozbrojených lupičů, kteří těží z nehynoucí lásky západního světa k dobré čokoládě, napsal britský zpravodajský server BBC.

Rozsah zločinnosti popisuje 62letý představený obce Amory: "Uskladnili jsme naši nedávnou úrodu do velkých dřevěných skladů vzadu za domy a ráno byla pryč, ukradená. Z lesů přišli muži se zbraněmi a ohrožovali farmáře. Podobné incidenty se staly i v okolních vesnicích."

Oranžové a žluté plody kakaovníku z Madagaskaru patří k nejlepším na světě, stále častěji je používají výrobci kvalitní čokolády v Evropě a v Americe. Hlad po luxusní čokoládě přitom v posledních letech tlačil vzhůru i ceny vhodných odrůd kakaa. Obchodníci dnes platí za nejlepší kakaové boby desetkrát víc, než je cena standardního kakaa na světových trzích.

Ze zvýšené poptávky těží především Madagaskar. Pro místní pěstitele kakaa by to mělo znamenat konec chudoby, místo toho je ohrožují bandité, kteří v odlehlých oblastech přepadávají sklady a vozidla s nákladem vzácných bobů.

Chudoba je nejpalčivější problém ostrovního státu, který ochromily mezinárodní ekonomické sankce po vojenském převratu. Ten v roce 2009 k moci vynesl prezidenta Andryho Rajoelinu a znamenal zastavení mezinárodní pomoci. Obyvatele Madagaskaru dnes sužují vysoké ceny potravin, epidemie nemocí jako malárie a přírodní katastrofy.

Vesnici, jako je ta, v níž žije Amory, nechala politická a ekonomická krize na pospas banditům. Podle ročenky zveřejňující průzkum používání lehkých zbraní Small Arms Survey Yearbook patří zhruba třetina Madagaskaru do červené zóny. Tak autoři průzkumu označují území, kde má vláda jen malou nebo žádnou moc.

Madagaskarská vláda se v současnosti soustředí na to, aby ochránila největší a nejcennější exportní produkt tohoto ostrova - vanilku. Z Madagaskaru pochází většina vanilky na světových trzích.

Na rozdíl od kakaa, přeprava plodů vanilky je tu přísně regulována. Tobolky například nemohou být převáženy v noci a pokuty za jejich krádež jsou mnohem přísnější. Ve srovnání s tím nejsou pěstitelé kakaa chráněni vůbec. "Přitom tuna kakaa může mít až cenu 6000 dolarů. To je suma, která tu může změnit život, takže pokušení spáchat loupež je veliké," říká John Ferry, generální ředitel Madecasse, jediné mezinárodní společnosti, která vyrábí čokoládu přímo na Madagaskaru.

Místo prosperujícího odvětví, které by mohlo Madagaskar postavit na nohy, se proto možná bude na Madagaskaru pěstovat kakaa méně. Mnoho velkých kakaových farem zaměstnává vlastní ochranku, která střeží sklady s kakaem se zbraní v ruce. Menší pěstitelé ale mají jen málo možností, jak svou úrodu ochránit.