Rychlokvašky mám spojené s trhy, které bývaly ve Zlíně na cestě vedoucí od nádraží směrem k náměstí Míru. Vysedly jsme s babičkou nebo tetou z vlaku a vydaly se parkem, kde široký chodník lemovaly stánky s ovocem, zeleninou, brynzou... a taky velikánskými lahvemi, v nichž se vznášely mnohem větší okurky, než jaké jsem vídala doma při každoročním nakládání.
Od oněch známých okurek, které ve spíži vydržely celou zimu, se zlínské lišily nejen velikostí, ale také nálevem. Ten v lahvích na zlínských pultech byl zakalený do mléčného odstínu. A potom byl rozdíl samozřejmě v chuti... jiný druh kyselosti a příjemně navinulý tón, z něhož se pusa křivila jenom maličko.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.










