Minulý rok se z Česka do sousedního Německa vyvezlo 5500 tun jablek. Ale ve stejné době k nám ale z Německa nazpět připutovalo 5100 tun jiných jablek.

Loni také například do Německa zamířilo 41 tisíc prasat. Ale během roku zase z Německa do Česka přicestovalo 48 tisíc jiných prasat. A podobně s Česko vyměňuje potraviny s řadou dalších zemí. Proč?

Hlavním důvodem, proč se zelenina nebo vepřové a hovězí takhle míjejí v protisměru, jsou rozdílné ceny u různých dodavatelů - byť rozdíly jsou nezřídka v řádech haléřů. "Je to obchod, peníze rozhodují," říká každý, s kým HN o cestování potravin mluvily.

Je-li cenový rozdíl značný, má posílání jídla tam a zpět alespoň tržní logiku. Často ale nižší ceně uměle napomohou zákony daného státu. Třeba v Polsku mají zemědělci daňové úlevy, o jakých se těm našim může jen zdát.

Dalším mechanismem, který vír cestování potravin roztáčí, jsou podsazené ceny. Typická je situace, kdy obchodníci prodají část zboží za běžnou cenu v domovské zemi a to, co jim zbude (často kvůli nižší kvalitě), se slevou odešlou do zahraničí, aby utržili alespoň něco.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se