Horčice: pálivá omáčka s globální historií. Psát se začala už ve starověku

Může jít o jemnou omáčku nebo o ostrou směs celých hořčičných semínek. Může jemně pohladit po jazyku, nebo spálit jako oheň. Pořád jí ale říkáme stejně – horčice. I když jinak vypadá a jinak chutná, základ je ale u všech variant, co jich lidé za století existence snad nejrozšířenějšího dochucovadla na světě objevili, vždy stejný – semínka s přídavkem vody a kyselé chuti třeba v podobě octa nebo citronové šťávy.

Variant, které z těchto základních surovin vznikají, jsou desítky až stovky. Hořčicí nazýváme směsi obsahující celá zrnka i najemno rozemleté omáčky. Přesto s nadsázkou můžeme omáčku z hořčičných semínek považovat za jednu z prvních globálních lahůdek – už od starověku ji znají a kultivují od Evropy až po Čínu.