Angela Merkelová bývala v Česku opravdu hodně populární. Zásadně to změnila migrační krize – po ní ji mělo podle průzkumů rádo méně Čechů než ruského prezidenta Vladimira Putina. A poté co Rusko v únoru 2022 přepadlo Ukrajinu, obraz Merkelové dále zčernal. Ještě to umocnilo listopadové vydání jejích pamětí s názvem Svoboda (česky v nakladatelství Práh). V Česku byla zatracena jako naivní usmiřovačka Putina. Případně přímo jako ruská agentka. Čemuž věří třeba ekonom Pavel Kohout. Odhlédněme ale od výkřiků na sociálních sítích a zamysleme se nad tím, proč Merkelová chyby, kterých se dopustila, udělala.
Během většiny z oněch 16 let, kdy Merkelová Německo vedla, se její zemi dařilo. Sílu hlasu největší ekonomiky Evropské unie ještě umocnila dluhová krize eurozóny. Kancléřka tak byla jednoznačně nejmocnější političkou v EU. Co mohla udělat jinak, aby vývoj nakonec nedospěl k tomu, co se stalo krátce poté, co odešla z funkce, tedy k ruské invazi na Ukrajinu? Nejlépe to pochopíme, když si přečteme Henryho Kissingera, někdejšího amerického poradce pro národní bezpečnost a ministra zahraničí.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.
Co se dočtete dál
- Co měla Merkelová udělat jinak vůči Rusku a co naopak změnit nemohla.
- V čem spočíval hlavní omyl jejího postoje k uprchlíkům.
- Jak Merkelovou celkově hodnotit podle kritérií, která pro státníky stanovil Henry Kissinger.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
