Co můžeme udělat pro to, aby naše dítě nemělo problémy a bylo zdravé?“ Podobné otázky se mnohdy honí hlavou rodičům nad postýlkou s novorozencem. V té chvíli už však může být na prevenci některých potíží pozdě. Dokládá to výzkum mezinárodního vědeckého konsorcia GECKO na laboratorních myších, jehož výsledky zveřejnil vědecký časopis Nature Communications. Tým vedený Stephenem Simpsonem z University of Sydney krmil myšáky deseti různými dietami, které se nelišily obsahem energie, ale měly různý poměr základních živin – tuků, cukrů a bílkovin. Takto živené samce pak vědci nechali spářit se samicemi krmenými standardní dietou a sledovali zdraví potomstva.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekMyšáci, kteří konzumovali potravu s nízkým obsahem bílkovin a nadmírou cukrů, plodili ustrašené syny. Ti se v neznámém prostředí drželi v bezpečí tmy a neodvažovali se vylézt na osvětlená místa. Dcery takto krmených otců tíhly zvýšenou měrou k obezitě a jejich organismus vykazoval náběh na poruchy metabolismu, jako je například cukrovka druhého typu.
Lidé konzumující převážně rýži trpí nedostatkem vitamínů, železa i zinku. Je cestou genetická modifikace?
Vědci už delší dobu vědí, že hladovění nebo naopak přejídání matek či otců odnesou potomci zhoršeným zdravím, narušenou plodností, a dokonce sklonem k některým typům zhoubných nádorů. Na vině není nějaké poškození dvojité šroubovice DNA, ale změny v aktivitě genů, kterými organismus reaguje na nedostatek či naopak nadbytek živin. Tyto změny se projeví také v dědičné informaci pohlavních buněk – vajíček samic a spermií samců. Potomek pak při početí zdědí tyto „přeprogramované“ geny a ty pak ovlivňují chod jeho organismu po zbytek života.
„Škodit nemusí jen nedostatek či nadbytek živin, ale také jejich nevhodný poměr,“ shrnuje výsledky výzkumu Stephen Simpson. „Doufáme, že naše studie bude východiskem pro formulaci zásad správného stravování mužů, kteří se chtějí stát otci. Snad tak přispějeme ke snížení výskytu psychických problémů a metabolických poruch u budoucích generací.“
