Může mít nízké IQ, vybereme jiné? Když rodiče dostanou data, volili by pro dítě ze zkumavky „vlastnosti na míru“

Kam až sahá léčba či prevence dědičných onemocnění a kde už lidé vstupují do třinácté komnaty genetického vylepšení? Hledání odpovědí na tuto otázku vystupuje do popředí s rostoucí naléhavostí s tím, jak se zvyšuje podíl dětí narozených po umělém oplození a jak se zdokonaluje genetické testování.

Z pár dní starého embrya vzniklého oplozením „ve zkumavce“ mohou embryologové odebrat pár buněk a na těch provést genetické testy. Zárodek neztrácí nic z vývojového potenciálu a na odebraných buňkách lze provést genetické testy zacílené na rizikové faktory. U starších rodičů se kontroluje správný počet chromozomů, protože u nich hrozí s vyšší pravděpodobností narození dítěte s takzvanou aneuploidií, kdy nějaká část dědičné informace přebývá nebo naopak chybí. Příkladem je trizomie 21, známá jako Downův syndrom, kdy dítě dědí nadbytečný jednadvacátý chromozom. Jindy se genetické testy zaměří na defektní gen, který se vyskytuje u rodičů, a pokud by ho dítě zdědilo, hrozila by mu vážná dědičná choroba. Příkladem je cystická fibróza, Duchennova svalová dystrofie nebo dědičné poruchy sluchu. Protože při umělém oplození často vzniká více zárodků, nabízí se možnost vybrat z nich takové embryo, které prověřovaný genetický defekt nenese a narodí se z něj dítě bez postižení.