Financovat základní výzkum je náročné všude na světě. Výsledky jsou nejisté a i v případě úspěchu vyžadují čas. Na to, jak se využijí v praxi, nemusí mít na začátku výzkumu jasnou odpověď ani sám vědec. Přesně na tyto problémy narazila americká vědkyně s čínskými kořeny Fei-Fei Li, když před dvaceti lety přišla s nápadem vytvořit gigantickou databázi fotografií, na které by se algoritmy samy naučily „vidět“. Měla vizi, že když se počítačům ukáže svět takový, jaký skutečně je, bude to efektivnější než nekonečné programování pravidel pro umělou inteligenci.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak roztřídit miliony obrázků během jednoho života?
  • V čem to postrčilo vývoj AI?
  • Díky čemu se vědkyně narozená v Číně stala miliardářkou?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.