Říká se mu Zlatý muž. Jeho ostatky vyzvedli archeologové v roce 1969 z mohyly, takzvaného kurganu, ležící asi 50 kilometrů východně od kazašského města Almaty. Do dřevem vyložené pohřební komory pod mohylou vysokou šest metrů ho pozůstalí uložili ve 4. stol. př. n. l. spolu se čtyřmi tisíci zlatých předmětů.
Vědci si od počátku nebyli jistí, zda kostra nepatří ženě. Tuhle záhadu vyřešily nedávno provedené genetické analýzy, jež potvrdily, že v kurganu byl spolu s dalšími členy tehdejší společenské elity pohřben osmnáctiletý mladík. Zlatý muž patřil k národu Saků, kteří tvořili součást etnicky pestrého uskupení souhrnně označovaného jako Skytové. Tito vyhlášení válečníci pocházeli z oblastí na jihu Sibiře a v dobách své největší slávy mezi roky 900 a 200 př. n. l. ovládali rozsáhlá území od centrální Asie po Černé moře.
O životě Skytů jsme dlouho měli k dispozici jen svědectví jejich nepřátel. Ti měli z bojovných nomádů strach. „Kdo na ně zaútočí, toho dostanou. A pokud už se s nimi někdo střetne, tak jen proto, že si oni sami přejí, aby je našel.“ Tak o nich referoval řecký učenec Herodotos.
Co se dočtete dál
- Co tvrdili o Skytech jejich nepřátelé?
- Co ukázaly ostatky?
- Jak silná byla pozice žen?









