Cestujeme s Kafkou. Kde stojí hrozivý zámek, kde potkal poslední lásku, a kam spisovatel vyrazil za nudisty?

Když se Franz Kafka dozvěděl, že má tuberkulózu – v té době takřka nevyléčitelnou nemoc –, zbývalo mu necelých sedm let života. Lékaři mu doporučili pobyt mimo Prahu, někde na klidném místě, kde by dýchal čerstvý vzduch. Úředník Dělnické úrazové pojišťovny a v té době ještě zcela neznámý spisovatel se rozhodl za měsíc po určení diagnózy, která byla nakonec 3. června 1924 příčinou jeho úmrtí, vyrazit do vesnice Siřem na Žatecku. Jeho rozvětvená rodina tam vlastnila několik statků a hospodařila tu jeho nejoblíbenější sestra Ottla. Tehdy prosperující zemědělská obec s 350 obyvateli však byla něčím úplně jiným než tichým plicním sanatoriem. Ve vsi byl všudypřítomný prach ze sušáren chmele, neustálý hluk a pohyb ve dne i v noci. Jak Kafka psal ve svých dopisech, rozčiloval ho hlomoz povozů pod okny, věčné klepání klempíře, piano, na které hrála dcera sousedky, i noční bučení krav či šramocení myší.  

„Myši zaháním kočkou, ale čím zahnat kočku?“ píše ze Siřemi v dopise příteli v listopadu 1917 lehce neurotický Kafka, který těžce prožívá i škrábání koček na dveře a jenž přítulné zvíře opakovaně vyhání z postele. Než si na život na venkově zvykl, mnoho toho nenapsal, ale nakonec si zapadlý kout v Sudetech zamiloval a strávil tu nejdelší čas svého života mimo domov, bezmála tři čtvrtě roku. Siřem, německy Zürau, ho inspirovala při psaní románu Zámek o zeměměřiči K. uvízlém ve spletitých vztazích mezi obyvateli tajemné vesnice, kde se marně snaží proniknout k nedostupné vrchnosti.