Tam, kde potkáte bludičky, duchy i ďábla. Vyšla kniha pověstí staré Šumavy

Hluboké lesy, rokle a strže Šumavy jako by byly předurčené k tomu, aby je lidé opředli množstvím legend. Je to kraj, v němž ještě i dnes najdete „bohem zapomenutá místa“, i když jich ubývá. V jeho odlehlých zákoutích lze v přicházejícím soumraku stále pocítit tíseň i dotek tajemna.

Nakladatelství Argo na konci dubna vydalo titul s názvem Legendy a pověsti staré Šumavy. Jde o výbor z původních záznamů šumavských pověstí, které z němčiny přeložil a uspořádal Josef Rauvolf, známý jako dvorní překladatel beatniků. Čtvrté vydání knihy, rozšířené o čtyři desítky textů, doprovázejí „váchalovské“ linoryty malíře a grafika Ladislava Sýkory, kterého šumavský kraj inspiruje dlouhodobě.

Pověsti, které se k šumavské krajině odedávna vážou, mají možná svůj původ v hrozivých siluetách stromů, blízkosti zrádných močálů a drsném počasí, kdy zima i mlhy nejednou dostaly místní usedlíky do úzkých. Rozhodně nejde o žádné idylické vyprávěnky, ale spíš o syrový odraz života v hodně nevyzpytatelném pohoří, kde kopce, řeky i lesy mají své duchy. Jde o lidové příběhy plné náhlých zvratů, kdy je člověk často vydán napospas svému osudu.

Dělit lidi na „normální“ a „divné“? Spisovatelka ukazuje jinakost podle skutečných příběhů a říká, proč je teď téma aktuální

27. 3. 2026 ▪ 8 min. čtení

Tyto legendy však nevyvolávají jen pocit neurčitého strachu ze záludných skřetů, ďábelských zjevení, nebezpečných vodních žínek, bludiček, divokých lovců či potměšilých čarodějných stařen, obsahují i mravní ponaučení. Varují před hříchy v mnoha podobách – před chamtivostí, zpupností, prolhaností i hrubiánstvím. A některé se také vážou ke vzniku konkrétních míst, ať už jde o Srní, Peklo, Sedlo či třeba hrad Kašperk.

Josef Rauvolf zachoval ve svém překladu krátkých pověstí a legend atmosféru dávných časů a tajemna. Čerpal nejen z německy psaných knižních souborů 20. a 30. let minulého století, které zahrnují staré šumavské pověsti, ale – jak píše v ediční poznámce – i z  časopisů, převážně vlastivědných: „Překlady samy pak vznikaly před mnoha lety, v době, kdy z dnešního pohledu nešlo ani tak o eventuální možnost jejich vydání tiskem, jako spíše o něco, co bylo nutno konat. Prvotní motivací byl osobní boj s démony, podobnými těm, kteří v tak hojném počtu Šumavu zabydlují.“