Kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová se v roce 1985 proslavila dystopickým románem Příběh služebnice, podle kterého vznikl oceňovaný stejnojmenný seriál. Čtyřiatřicet let po vydání knihy autorka napsala její volné pokračování nazvané Svědectví. Jeho adaptace je k vidění na platformě Disney+.

Atwoodová se na seriálu Příběh služebnice, který se odehrává ve fiktivní republice Gileád ovládané náboženskými fundamentalisty, podílela jako konzultantka. Jeho první řada z roku 2017 skončila tam, kde knižní předloha. V následujících pěti sezonách showrunner Bruce Miller a jeho kolegové v souladu s jejími připomínkami rozvíjeli vlastní dějové linie, případně rozpracovávali ty, které autorka pouze naznačila. Seriál se ale postupně začal rozmělňovat v recyklaci stejných témat. 

Již během příprav poslední šesté řady se Miller začal věnovat vývoji seriálu Svědectví. Zatímco stejnojmenná kniha se odehrává 15 let po skončení původního románu, tvůrci její adaptace byli nuceni tento časový odstup zkrátit, aby byla těsněji propojena se seriálem Příběh služebnice. Navazující série proto začíná už čtyři roky po skončení jeho závěrečné šestašedesáté epizody – po osvobození Bostonu, které společně s povstalci z hnutí odporu Mayday podnítila hlavní hrdinka June Osborneová. 

Škola pro budoucí manželky

Seriál Svědectví není jen pokračování, ale také spin-off, neboť se zaměřuje na dvě vedlejší postavy, které vystupovaly v Příběhu služebnice. Jeho hlavním tématem už není vzpoura sexuálních otrokyň, ale dospívání, výchova, přátelství a rivalita mladičkých dívek, jimž je předurčeno stát se poslušnými manželkami nejmocnějších mužů klerofašistické republiky. 

seriál Svěděctví, Lucy Hallidayova jako Daisy a Chase Infinitiova v roli Agnes
Foto: Hulu

Totalitní stát Gileád sice už neovládá většinu USA jako dříve, nicméně stále má na svém území pod kontrolou veškeré obyvatelstvo. Ženy jsou zbaveny svých práv – a to i ty privilegované, jakými jsou adoptivní dcery velitelů. Dospívající dívky navštěvují elitní školu pro budoucí manželky, kterou řídí „uctívaná, poté hanobená a nyní znovu uctívaná“ teta Lydie. Jednou z nich je i míšenka Agnes, jejíž skutečnou identitu diváci znají z Příběhu služebnice.  

Agnes, která dosud nedostala první menstruaci a nosí proto ještě šaty švestkově modré barvy, je na první pohled příkladem zbožnosti a oddanosti Gileádu. A to navzdory tomu, že u silnic každodenně vidí oběšené odpůrce režimu a že ona sama poté, co se jednou jako malá usmála na kluka, musela za trest mít dva dny zalepená ústa páskou a nosit ceduli s nápisem Coura. „Co by se tak stalo, kdybych ho políbila?“ ptá se nejistě sama sebe. 

Mnohem zásadnější pochyby do jejího života vnese nově příchozí „perlová dívka“ Daisy. Pochází z „Bohem opuštěného a Satanem poskvrněného“ Toronta a do Gileádu údajně přišla proto, aby změnila svoji životní cestu. V Agnes, která nezná jiný svět, než v jakém dosud vyrůstala, se právě díky Daisy začne pozvolna probouzet vzpurný duch. 

Pubertální vztek, hněv a nenávist

Navzdory snaze o kompatibilitu předlohy a odvysílaného seriálu – Margaret Atwoodová například dala jeho tvůrcům seznam postav, které nesměli nechat zabít – bylo v sérii Svědectví nutné provést několik podstatných změn. S ohledem na zkrácenou časovou osu se týkají především věku Agnes, rodinného původu Daisy, ale třeba i odlišných vztahů mezi dalšími postavami. Naopak v souladu s románem jsou události střídavě sledovány očima Agnes, Daisy a tety Lydie. 

Seriál Svědectví nemá tak bezútěšnou atmosféru jako jeho předchůdce. Je v něm i méně explicitních krutostí a sexuální vášně nahrazuje romantická zamilovanost. Příběh je zasazen do školního prostředí a jeho aktérky jsou tentokrát mnohem mladší a řeší podobné problémy jako jejich vrstevnice v jiných teenagerských sériích. Díky tomu se mění vypravěčská perspektiva i cílová divácká skupina. 

seriál Svěděctví, dívky které ještě nemenstruuji nosí šaty švestkové modré barvy
Foto: Hulu

Dívčí dospívání je ale zakořeněné v autoritářském režimu, který ho systematicky deformuje. Nedává žádný prostor pro lásku ani holčičí kamarádství, neboť to podle jeho představitelů vede k tajnostem a neposlušnosti. Naopak pubertální vztek, hněv a nenávist jsou vítány a podněcovány. Naivní dívenky se tak chvílemi – především během různých rituálních trestů – proměňují v malé zfanatizované bestie s vymytými mozky. 

Novinka formálně navazuje na Příběh služebnice. Využívá vnitřního hlasu vypravěček, objevují se v ní flashbacky do minulosti některých postav a v kontrastu ke gileádské asketičnosti je veškeré dění podkresleno jiskřivým pop-rockovým soundtrackem s písničkami The Cranberries, Blondie a dalších interpretů.

Obrazová barevná paleta se však výrazně prosvětlila a rozšířila. Ikonická karmínová roucha a bílé čepce, které nosí v Gileádu dehumanizované služebnice a jež se staly symbolem ženských protestů v trumpovské Americe, v prvních pěti epizodách zcela absentují.

Nicméně i v letošní sérii rezonují aktuální společenská témata. Například v páté epizodě se mnohem starší vilní muži pokoušejí na „seznamovacím“ plese opít nezletilé dívky. Tvůrci tím nejspíš narážejí na aféru Jeffreyho Epsteina spojenou se sexuálním kupčením a zneužíváním.

Za vším hledej June

Stejně jako Příběh služebnice se i Svědectví mohou spolehnout na výborné herecké výkony. Přestože je pětadvacetiletá herečka Chase Infinitiová, která zaujala v oscarovém filmu Jedna bitva za druhou, očividně starší, než by její dospívající Agnes měla být, za zdrženlivou vnější maskou subtilně vykresluje dívčin stupňující se vnitřní zmatek a neklid.

V roli tety Lydie se vrací znamenitá Ann Dowdová. Postupně odhaluje skryté vrstvy jejího charakteru a vytváří z ní nejkomplikovanější ženskou postavu v celém Gileádu. Autenticky působí také Daisyina představitelka Lucy Hallidayová, která svou nepoddajností místy připomíná teenagerskou verzi June Osborneové.

Zatímco v předloze, která získala prestižní Bookerovu cenu, je June zmíněna jen nepřímo, v seriálu se titulní protagonistka Příběhu služebnice v podání Elisabeth Mossové několikrát objeví. Na podvratné události v Gileádu má i na dálku stále zásadní vliv.

Bruce Miller je přesvědčen, že seriál má potenciál na tři až pět sezon. To mimo jiné znamená, že první řada ještě nevyužívá některé klíčové aspekty předlohy, což se částečně podepisuje na jejím pomalejším rozjezdu. Jako alegorické svědectví o syndromu skupinového myšlení, v jehož důsledku jednotlivci potlačují své názory a jsou ochotni se smířit i s vlastním zotročením, však série zatím vyznívá vcelku přesvědčivě.

Svědectví

SERIÁL, tvůrce Bruce Miller, na Disney+ (Hulu), nyní zatím 8 z 10 epizod

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist