„Mohamed to zařídí.“ S čím české firmy dobyly Egypt a jak se hodí mít v továrně modlitebnu i PlayStation

Při pohledu do mapy je jasné, že mířím na úplný okraj Velké Káhiry, dvacetimilionové aglomerace hlavního města Egypta. Dál už je jenom poušť. Auto sviští po městské dálnici z centra megapole, míjí zaprášené chudinské čtvrti Gízy na levém břehu Nilu a asi po čtyřiceti minutách dorazí do Města 6. října. To je obrovské satelitní sídliště postavené na konci 70. let minulého století, pojmenované podle dne, kdy v roce 1973 vypukla jomkipurská válka mezi Egyptem a Sýrií na jedné straně a Izraelem na druhé.

Ve zdejší rozlehlé průmyslové zóně stojí vedle sebe stovky hal. Ty, v nichž sídlí fabrika české firmy PFNonwovens, jsou modré, bílé a šedé. Mírné oživení industriálního designu skýtá několik vysokých palem před vchodem do továrny.  „Rostou na nich datle, které pravidelně sbíráme a rozdáváme zaměstnancům,“ usmívá se Tomáš Budňák, muž v černé kšiltovce a modré vestě s logem PFN. 

Je jediným Čechem mezi 96 pracovníky zdejší továrny. A  zároveň pracovníkem nejdůležitějším – coby generální manažer už pět let v Egyptě žije a vede zdejší výrobu netkaných textilií, v níž firma založená v roce 1991 ve Znojmě náleží ke světové špičce. Dnes je kromě Egypta, nejlidnatější arabské země, vyrábí ještě právě ve Znojmě, v nedalekých Bučovicích, v Jihoafrické republice a USA.