Mimořádné české stopy v největším muzeu faraonů. Projděte se s námi a expertkou po novém egyptském klenotu i poušti, kde kutá

Brány muzea se otvírají v 8.30, davy míří k Tutanchamonově zlaté posmrtné masce, sarkofágům, Chufuově bárce a dalším nejproslulejším atrakcím. S egyptoložkou Veronikou Dulíkovou ale v rozlehlých prostorách Velkého egyptského muzea v Gíze volíme pro začátek jinou trasu. Mezi vitrínami a exponáty podnikáme vlastní takřka objevitelskou expedici.

„Tady to někde musí být,“ říká rodačka z jižní Moravy v safari košili, když bloudíme sály. Tušení je správné. Náhle se před námi zjeví princezna Šeretnebtej s manželem. Tedy jejich sedící sousoší. Není vysoké, má asi půl metru, je ale čtyři a půl tisíce let staré a atmosféricky nasvícené za sklem v sále kousek od schodiště. A hned vedle je další dvojice těchto soch, tentokrát stojící.

Veronika Dulíková je v roce 2012 vlastnoručně vytahovala z hrobového komplexu zavátého tunami písku v nedalekém Abúsíru. Český egyptologický ústav tam má v poušti koncesi a právě ve zmíněném roce se jeho týmu podařil mimořádný objev. Nejdřív odkryl vstup do hrobky královského písaře Nefera. A vzápětí hned vedle i otvor vedoucí do místa posledního odpočinku Šeretnebtej, princezny z 5. dynastie Staré říše. Obě hrobky byly vykradené, jenže v postranních zazděných místnostech čili serdábech čeští egyptologové našli celkem deset sošek královské dcery a čtyři jmenovaného písaře, který zastával dokonce tři ministerské posty. „Emoce byly veliké. Blesklo mi hlavou, co musel prožívat Howard Carter, který objevil něco daleko většího,“ zmiňuje Dulíková objevitele Tutanchamonovy hrobky.