Nejméně šťastní jsou lidé kolem svých 48 let. Expert popisuje, proč to tak je a co s tím dělat

Osobnostní rysy člověka a jeho povaha dokážou výrazně ovlivnit celou firmu. A to pozitivně i negativně. Například pokud stojí v čele společnosti člověk psychopatický, firmu to co nevidět zničí. Proto je podle experta na psychologii osobnosti a korporátní psychopatii Daniela Tůmy vhodné nechat manažery psychologicky prověřit. I na osobnostních rysech ale dle něj lze pracovat. Člověk si jen musí uvědomit, jaké má, a naučit se je ovládat. K tomu je nejdůležitější poznat dobře sám sebe a vědět, čeho chci dosáhnout. „I kvalita emoční inteligence je dána, ale výzkumy skutečně naznačují, že lze její jednotlivé části rozvíjet,“ dodává Tůma. 

Jedna válka za druhou, energetická krize a obří inflace. Jak se lidé vyrovnávají s těmito ranami? Zoceluje je to, nebo jim to způsobuje spíše psychické potíže?

Nelze to říct paušálně, protože každý prožívá krize jinak: posuzuje je podle toho, co on sám prožil a jakou má stresovou hranici, toleranci a taky v jaké „kvalitě života“ žije, jak se mu zrovna daří ekonomicky. Tohle všechno jsou faktory, které ovlivňují, jak člověk reaguje na stres. Také záleží na takzvaných copingových strategiích, což jsou schopnosti, jak se vyrovnávat se stresem, a pak samozřejmě roli hraje výchova a prostředí, z nějž pocházíte.

Jestli to prostředí bylo emočně stabilní?

Mohli bychom to tak formulovat. Nebo spíš „bohaté na podněty“ a na tom, jak u rodičů vidíme, že zvládají nároky života. Ale záleží na mnohem více aspektech. Experti například tvrdí, že výchova nemá být jen protektivní, ale že přiměřená míra stresu nás může i posilnit. Že bychom se neměli stále bát, budou-li naše děti v životě vystaveny nekomfortním situacím, protože mohou přispět k odolnosti. Podobně jako imunizace probíhá setkáním se s malou dávkou patogenu a tím vznikají protilátky, je i čelení stresu někdy posilující.