Mercedes mezi jablky či brand, který přináší peníze do Česka. I ovoce se dělí na značkové a „no name“

Jablko lákavé červeně narůžovělé barvy v bedýnce označené cenovkou, která je výrazně vyšší než ostatní odrůdy. Možná jste ho nejen v řetězcích v Česku zaznamenali. „Pink Lady je Mercedes mezi jablky,“ říká pěstitelka a spolumajitelka společnosti Sady Tuchoraz Tereza Vyšatová.

Srovnání s prémiovou automobilkou sedí. Pink Lady není jen obyčejné jablko, je to „brand“. Řadí se mezi takzvané klubové odrůdy, kterých podle šéfa Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka existují na světě dvě desítky a zhruba šest se objevuje i na tuzemském trhu. Zjednodušeně řečeno, jde o jablka značková, a proto jejich název obvykle také doplňuje symbol ®.

„Kdo vyšlechtí odrůdu, má na ni právo jako třeba ten, kdo nazpívá písničku. Je to právně chráněné duševní vlastnictví, se kterým se obchoduje,“ vysvětluje Ludvík. Skupina klubových pěstitelů je omezená a musí šlechtiteli platit za licenci. Tím nedochází k nadprodukci odrůdy, ta si drží status určité exkluzivity, a tedy i vyšší cenu. Klub se zároveň stará o marketing značky.

Velké čtení

Boj o nejpopulárnější ovoce. Proč je skoro každé druhé jablko z ciziny a jak se sady v Česku zachraňují i vrtulníkem

4. 10. 2024 ▪ 15 min. čtení

Vedle zmíněné „růžové dámy“ patří do exkluzivní společnosti také třeba odrůdy Kanzi, Cameo, Evelina či Opal. Posledně jmenované zlatavě žluté jablko je jedinou českou klubovou odrůdou.

Vyšlechtil ji Ústav experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB) a dnes je Opal registrován ve více než 40 zemích. Velkou oblibu si získal v USA a v roce 2015 poslala dokonce NASA několik plodů astronautům na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). O vzniku odrůdy vznikl dokonce krátký komiks. V něm také stojí, že příjmy z licencí přináší ÚEB „slušné zisky“.

Pokud by si chtěl nějaký horlivý sadař klubovou odrůdu bez povolení naroubovat a vypěstovat na zahradě, dost riskuje. „Zahrádkář by se dopustil trestného činu,“ upozorňuje Ludvík.