Proč máme méně sexu, kolik máme partnerů a k čemu je dobré to vědět. Psychosexuoložka popisuje, co o sobě Češi prozradili

Řečeno s Woodym Allenem: tenhle rozsáhlý průzkum zahrnoval všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat. Tedy přesněji: všechno, na co se výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví zeptat nebáli. Výsledky jsou k dispozici od května.

Otázky se týkaly frekvence, sexuálních preferencí, orientace či identity nebo také zkušeností se sexuálním násilím či s potížemi v intimním životě. Průzkumu se zúčastnilo téměř sedm tisíc lidí. A najít je nebylo tak složité jako v některých jiných zemích. „Z našich dat vychází, že Češi jsou hodně otevření v tématech sexuality, jsou ochotní o nich mluvit,“ popisuje psychosexuoložka a hlavní metodička šetření Kateřina Klapilová.

Asi nejvýraznější zprávou z průzkumu Czechsex, o které referovala mnohá média, bylo, že Češi mají méně sexu, ale jsou spokojení. Čím to je? Přišli na to, že kvalita je důležitější než kvantita?

To spojili novináři. A některé titulky byly ještě lepší: Češi mají málo sexu, ale jsou s tím spokojení. Tak to samozřejmě není. Oni nejsou spokojení s tím, že mají málo sexu. A vlastně ani zas tak málo sexu nemají.

Je tam mírný pokles oproti předchozím datům, co se týče frekvence sexuálních aktivit s partnerem. Když se podíváte na průzkum z roku 2013, tam byl jejich počet dvakrát až třikrát za týden. V rámci celkového populačního průměru nám toto číslo kleslo na méně než jedenkrát za měsíc. Jenomže to je způsobené jinou metodikou. Populační průměry jsou spočítané i z lidí, kteří teď nemají partnerský vztah, nikdy neměli sex nebo v současnosti nemají sex. U nich se za poslední měsíc objeví nula a to populační průměr stáhne. Když se podíváme čistě na lidi, kteří mají partnera a provozují sexuální aktivity, jsme zhruba na hodnotě jednou až dvakrát týdně, což už je lepší. Je tam tedy pokles, ale zase když se podíváte na poslední evropské průzkumy, třeba z Německa, Finska, Velké Británie, je to velmi podobné.