Muži, kteří jsou v osmé dekádě života, stojí v čele dalších nejmocnějších zemí světa. Vladimir Putin v Rusku, Lula da Silva v Brazílii, Si Ťin-pching v Číně, Naréndra Módí v Indii či Benjamin Netanjahu v Izraeli jsou všichni sedmdesátníci. Trend stárnutí politiky se nevyhýbá ani Česku. Miloš Zeman končil v prezidentské funkci ve věku 78 let jako vážně nemocný muž, který byl v posledním roce mandátu sotva schopen vykonávat úřad. Pokud se stane příští rok premiérem Andrej Babiš, bude coby sedmdesátník nejstarším nastupujícím předsedou vlády v historii Česka i Československa.

Existuje samozřejmě řada zemí, kterých se vláda starců (zatím) netýká, ale obecně se dá říci, že šedá síla je na postupu a prakticky vládne světu. Co se to děje? Čím je to způsobeno? Jaká jsou rizika tohoto trendu? A naopak: Není přece jen na vlivu velmi starých mužů na světovou politiku něco pozitivního?

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Čím to, že se v určitých dobách dostávají k moci velmi staří politici?
  • Jaká jsou úskalí moderní variace na vládu „rady starších“?
  • Jaké jsou příklady selhání gerontokracie?
  • Co vede starce k úpornému trvání na moci a mohou něco pozitivního přece jen přinést?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.