Muži, kteří jsou v osmé dekádě života, stojí v čele dalších nejmocnějších zemí světa. Vladimir Putin v Rusku, Lula da Silva v Brazílii, Si Ťin-pching v Číně, Naréndra Módí v Indii či Benjamin Netanjahu v Izraeli jsou všichni sedmdesátníci. Trend stárnutí politiky se nevyhýbá ani Česku. Miloš Zeman končil v prezidentské funkci ve věku 78 let jako vážně nemocný muž, který byl v posledním roce mandátu sotva schopen vykonávat úřad. Pokud se stane příští rok premiérem Andrej Babiš, bude coby sedmdesátník nejstarším nastupujícím předsedou vlády v historii Česka i Československa.
Existuje samozřejmě řada zemí, kterých se vláda starců (zatím) netýká, ale obecně se dá říci, že šedá síla je na postupu a prakticky vládne světu. Co se to děje? Čím je to způsobeno? Jaká jsou rizika tohoto trendu? A naopak: Není přece jen na vlivu velmi starých mužů na světovou politiku něco pozitivního?
Co se dočtete dál
- Čím to, že se v určitých dobách dostávají k moci velmi staří politici?
- Jaká jsou úskalí moderní variace na vládu „rady starších“?
- Jaké jsou příklady selhání gerontokracie?
- Co vede starce k úpornému trvání na moci a mohou něco pozitivního přece jen přinést?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
