Franze Kafky není nikdy dost. Proč ho i ve 21. století může číst každý a po svém

Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás,“ napsal Franz Kafka v lednu 1904 a v dopise příteli uvažuje o smyslu literatury, která nás nemá hladit, ale řezat, pálit. Není divu, že právě tento citát zvolili organizátoři jako motto letošního mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha. A jako čestného hosta tentokrát nepřizvali jednu konkrétní zemi, jak je obvyklé, ale tradiční festivalový projekt Das Buch. Ten představuje celou šíři současné literární tvorby z Německa, Rakouska a Švýcarska. „Kafkovské výročí bylo impulzem, Kafka je ideálním pojítkem německého jazyka a Prahy,“ řekl před zahájením veletrhu jeho ředitel Radovan Auer. Kafka zemřel 3. června před 100 lety.

S Kafkou, o Kafkovi, bez Kafky

Odkaz Franze Kafky se odráží v celém festivalovém programu, v diskusích a pořadech, jež se věnují jeho tvorbě a také počinům, které se jí inspirují, odvozují se od ní. „To vše se odehrává v nových sálech. Tedy – ony nejsou tak zcela nové, stojí na stejných místech, ale už se nejmenují Velký, Literární či Autorský, ale pojmenovali jsme je po domácích velikánech: sál Milana Kundery, Karla Čapka, Franze Kafky a dalších,“ dodává Radovan Auer pro HN.

kultura, Franz Kafka, koláž knih

Foto: archiv nakl. Argo, Odeon, Malvern

V posledním jmenovaném byl festival ve čtvrtek také zahájen a v následujících třech dnech se tu čtenářům představí řada hvězdných hostů: Bernhard Schlink se určitě vrátí ke svému Předčítači, John Boyne bude besedovat o Chlapci v pruhovaném pyžamu, autorská dvojice Lars Kepler vysvětlí, proč novou detektivní sérii píše pod pseudonymem Alex Ahndoril, a třeba Nicolas Mahler objasní, proč se pustil do komiksu Kafka v kostce. A když už jsme zase došli k slavnému pražskému rodákovi, nemůžeme pominout ani jeho nejvíce ceněnou biografii. Na jejích třech obsažných dílech celých 18 let pracoval německý literární historik Reiner Stach. Na festival přijel diskutovat nejen o překvapivých momentech v Kafkově díle, ale jistě bude i vyvracet různé kafkovské mýty, jimž věnoval ještě knihu To že je Kafka?

Psát je stále co

„Spisovatel Petr Stančík, publicista Radim Kopáč a kreslíř Štěpán Mareš (ano, ten, který karikoval politiky v Zeleném Raulovi) stvořili knihu Kafkova abeceda, ze které vznikla i výstava pro festival. A navíc pánové přislíbili procházku po Kafkových stopách po Praze,“ avizuje ještě Radovan Auer a je jasné, že půjde o další originální „podnik“ – literární i výtvarný. „Nápad se zrodil bokem, při práci na Praze kafkovské, velkém průvodci, který vyjde na podzim,“ vysvětluje Radim Kopáč. „Ta věc visela ve vzduchu. Abeceda je formát, který si na Kafkově životě a díle ještě nikdo nevyzkoušel. Tak jsme to vyzkoušeli.“

ROZHOVOR

Svět mezinárodních financí je jako Kafkův Zámek, říká chilská centrální bankéřka a praneteř slavného spisovatele

5. 4. 2024 ▪ 12 min. čtení

Litera, text, kresba – to je vzorec, který si zvolili podle sbírky Vítězslava Nezvala z roku 1926, pak si určili hesla k jednotlivým písmenům, rozdělili si je, napsali, navzájem si je okomentovali, opravili. Jejich hravá kniha nemíří na kafkovské fajnšmekry, ale běžné smrtelníky, které má podnítit ke čtení. „Kafka má snad vůbec nejvíc sekundární literatury ze všech spisovatelů. Jenže jeho texty jsou paradoxní, mnohdy nedokončené, otevřené – jako okna vesmíru dokořán. Když vydával povídku Proměna, psal německému nakladateli, aby proboha hlavně ilustrátor nekreslil toho brouka. No bodejť, kdyby ho nakreslil, nebyly by těch potenciálních čtení tisíce, bylo by jich pár. Takhle má šanci přečíst si Kafku po svém kdokoli. Kafky není nikdy dost,“ říká Radim Kopáč.

Jeho slova potvrzuje i Magdaléna Platzová, jejíž kniha Život po Kafkovi byla před dvěma roky nominována na Magnesii Literu a teď právě vyšla ve Francii, kde sklízí pozitivní ohlasy. „Kafka jako spisovatel i jako člověk je plný tajemství a paradoxů, které jsou nesmírně přitažlivé zvláště pro lidi, kteří sami píšou. A psát je stále co,“ tvrdí autorka, která se zaměřila na vztah Franze Kafky k Felicii Bauerové a na to, jaký měl vliv na svoje okolí nejen za života, ale i po smrti, když se stal mezinárodně obdivovanou literární hvězdou. „Francouzi mají ke Kafkovi trochu odtažitější vztah než my nebo Němci či Američani. Ale to neznamená, že by se o Kafku nezajímali, nakonec vůbec první překlady Kafky vyšly už před sto lety ve Francii, z iniciativy surrealistů. Co je ale zajímavé, že velký kafkovský boom teď probíhá v Jižní Koreji, v Japonsku a v Číně.“

A pak ještě – právě teď – na pražském výstavišti. Knihy Franze Kafky nebo o Franzi Kafkovi, kafkovské besedy, výstavy, koncerty… To vše nabízí Svět knihy. A pak ještě spoustu další skvělé literatury. Franz Kafka by si to určitě užil.

Svět knihy Praha

VELETRH / FESTIVAL, Výstaviště Praha Holešovice, do 26. 5.