Název brožurky, kterou vydala firma ASAP ve 30. letech pro stále se zvětšující okruh majitelů automobilů, napovídá, že jde o poměrně nekonvenční návod k obsluze: Chcete zničit svůj vůz snadno a rychle?
Žádné tabulky, parametry a čísla, žádné přesné postupy, ale lehce ironické glosy, umocněné ilustracemi Emila Posledníka, vysvětlují nástrahy, jež musí překonat každý milovník automobilismu. „Motor je k tomu, aby sloužil pánovi, a nesmí proto žádat, aby pán snad sloužil jemu. Není třeba si takového motoru mnoho všímat, zvláště někteří varují před každodenním čištěním,“ radí vtipný text – a zvláště pak se hrozí utahování šroubů na motoru a i jinde, tahání za kabely, dolévání oleje či manipulace s řemenem na dynamu. Respektive, doporučuje se takovým vlastnoručním zásahům oddat, jen pokud je řidič srozuměn s tím, že brzy bude zase pěstovat pěší turistiku.
„Je to snad nejlepší motoristický humor tehdejší doby. Když jsme text této brožurky zakomponovali do naší knihy Škoda Laurin & Klement, sklidila ve Velké Británii zvláště tato kapitola velký aplaus,“ říká pro HN Ivan Margolius, respektovaný architekt a publicista, který žije od 60. let za kanálem La Manche. Dotyčná vtipná kapitola však není jedinou „chloubou“ obsažné kroniky automobilů Škoda, kterou sepsal společně s Charlesem Meislem na začátku 90. let a jejíž česká verze se právě teď dostává díky nakladatelství Argo na pulty knihkupectví.
„Chtěli jsme, aby naše kniha byla trochu jiná než obvyklé publikace o škodovkách. Podívali jsme se tedy na tuto firmu z britských ostrovů a ukázali, jak byly české vozy v zahraničí v průběhu desetiletí přijímané, co na nich lidé ze Západu obdivovali a o čem si mysleli, že je třeba zlepšit,“ říká autor a zdůrazňuje také vysokou úroveň L&K / Škoda marketingu, kvalitní grafické zpracování firemních inzerátů, plakátů a dalších propagačních materiálů. „Chtěli jsme se podívat na Škodu i z uměleckého hlediska.“
Vytrvalostní závod veteránů Praha–Istanbul úspěšně dorazil do cíle. Tam konvoj zjistil, že musí jet dál
A to se skutečně povedlo. Zatímco historii firmy vyprávějí autoři spíše střízlivým až technickým jazykem, ilustracemi doslova hýří. Podařilo se jim získat množství unikátních fotografií a faksimilií, které knihu povyšují na objevnou výpravu, na níž může zažít překvapení i ten největší znalec tématu. Mimochodem, proč vůbec se do jeho zpracování architekt Margolius pustil? A proč měl potřebu politický emigrant Margolius bádat nad příběhy souvisejícími se zemí, v níž už nechtěl žít?
„Když jsem přijel v roce 1966 do Británie, schválně jsem se šel hned podívat do největšího londýnského knihkupectví Foyles, abych zjistil, jaké tam mají knihy o Československu. Bylo to tenkrát bídné, kromě knih od Kafky nebo publikací o Dvořákovi, Smetanovi a Janáčkovi tam nic nebylo. A tak jsem si dal úkol seznamovat postupně světové publikum s československou kulturou a technologií. Proč? Připadlo mi to důležité a také jsem měl co dělat ve volném čase,“ vysvětluje, proč v Londýně vyšly posléze jeho knihy o českém kubismu v architektuře (1979), o automobilce Tatra (1990) či právě o Škodě (1992).
Tu už připravoval Ivan Margolius s dalším českým emigrantem Charlesem Meislem po pádu komunismu, a tak mohl konečně přijet také osobně do Česka. Mimochodem, o tom, proč se rozhodl kdysi emigrovat, a tedy i o smrti svého otce na popravišti, už také napsal – v knize Praha za zrcadlem.
Ivan Margolius a Charles Meisl: Škoda Laurin & Klement
KNIHA, nakl. Argo, 2024
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
