Název brožurky, kterou vydala firma ASAP ve 30. letech pro stále se zvětšující okruh majitelů automobilů, napovídá, že jde o poměrně nekonvenční návod k obsluze: Chcete zničit svůj vůz snadno a rychle?
Žádné tabulky, parametry a čísla, žádné přesné postupy, ale lehce ironické glosy, umocněné ilustracemi Emila Posledníka, vysvětlují nástrahy, jež musí překonat každý milovník automobilismu. „Motor je k tomu, aby sloužil pánovi, a nesmí proto žádat, aby pán snad sloužil jemu. Není třeba si takového motoru mnoho všímat, zvláště někteří varují před každodenním čištěním,“ radí vtipný text – a zvláště pak se hrozí utahování šroubů na motoru a i jinde, tahání za kabely, dolévání oleje či manipulace s řemenem na dynamu. Respektive, doporučuje se takovým vlastnoručním zásahům oddat, jen pokud je řidič srozuměn s tím, že brzy bude zase pěstovat pěší turistiku.
„Je to snad nejlepší motoristický humor tehdejší doby. Když jsme text této brožurky zakomponovali do naší knihy Škoda Laurin & Klement, sklidila ve Velké Británii zvláště tato kapitola velký aplaus,“ říká pro HN Ivan Margolius, respektovaný architekt a publicista, který žije od 60. let za kanálem La Manche. Dotyčná vtipná kapitola však není jedinou „chloubou“ obsažné kroniky automobilů Škoda, kterou sepsal společně s Charlesem Meislem na začátku 90. let a jejíž česká verze se právě teď dostává díky nakladatelství Argo na pulty knihkupectví.
„Chtěli jsme, aby naše kniha byla trochu jiná než obvyklé publikace o škodovkách. Podívali jsme se tedy na tuto firmu z britských ostrovů a ukázali, jak byly české vozy v zahraničí v průběhu desetiletí přijímané, co na nich lidé ze Západu obdivovali a o čem si mysleli, že je třeba zlepšit,“ říká autor a zdůrazňuje také vysokou úroveň L&K / Škoda marketingu, kvalitní grafické zpracování firemních inzerátů, plakátů a dalších propagačních materiálů. „Chtěli jsme se podívat na Škodu i z uměleckého hlediska.“
Vytrvalostní závod veteránů Praha–Istanbul úspěšně dorazil do cíle. Tam konvoj zjistil, že musí jet dál
A to se skutečně povedlo. Zatímco historii firmy vyprávějí autoři spíše střízlivým až technickým jazykem, ilustracemi doslova hýří. Podařilo se jim získat množství unikátních fotografií a faksimilií, které knihu povyšují na objevnou výpravu, na níž může zažít překvapení i ten největší znalec tématu. Mimochodem, proč vůbec se do jeho zpracování architekt Margolius pustil? A proč měl potřebu politický emigrant Margolius bádat nad příběhy souvisejícími se zemí, v níž už nechtěl žít?
„Když jsem přijel v roce 1966 do Británie, schválně jsem se šel hned podívat do největšího londýnského knihkupectví Foyles, abych zjistil, jaké tam mají knihy o Československu. Bylo to tenkrát bídné, kromě knih od Kafky nebo publikací o Dvořákovi, Smetanovi a Janáčkovi tam nic nebylo. A tak jsem si dal úkol seznamovat postupně světové publikum s československou kulturou a technologií. Proč? Připadlo mi to důležité a také jsem měl co dělat ve volném čase,“ vysvětluje, proč v Londýně vyšly posléze jeho knihy o českém kubismu v architektuře (1979), o automobilce Tatra (1990) či právě o Škodě (1992).
Tu už připravoval Ivan Margolius s dalším českým emigrantem Charlesem Meislem po pádu komunismu, a tak mohl konečně přijet také osobně do Česka. Mimochodem, o tom, proč se rozhodl kdysi emigrovat, a tedy i o smrti svého otce na popravišti, už také napsal – v knize Praha za zrcadlem.
Ivan Margolius a Charles Meisl: Škoda Laurin & Klement
KNIHA, nakl. Argo, 2024
