Jednoho říjnového dne 2022 oznámily zubařka Magdalena Š. a učitelka na penzi Irena S. na policii, že v bytě v pražských Hájích leží mrtvý muž. Ukázalo se, že jde o ostatky padesátiletého kutnohorského léčitele Richarda Š. Ženy vypověděly, že mu pomohly odejít do „jiného světa“. Zubní lékařka muži podle své výpovědi na jeho přání nařízla tříslo a zápěstí a podala silné anestetikum, které jej následně usmrtilo. Kriminalisté viděli, že mají před sebou případ, s jakým se ještě nesetkali. Navíc při domovní prohlídce u vyučeného kuchaře Richarda našli 90 milionů korun. Muž postupně ovládl zhruba stovku lidí, kteří mu často dávali veškeré úspory. Přestože je psychicky i fyzicky týral, před vyšetřovateli pak často vypovídali o tom, že svého gurua uctívali a milovali. Policie v souvislosti s kutnohorskou sektou šetří ještě další násilnou smrt a údajnou sebevraždu.
„Už u soudního jednání jsem řekl, že tento případ vstoupí do dějin psychiatrie i práva, protože je výjimečný svojí ojedinělostí, až originalitou,“ je přesvědčen psychiatr Jaroslav Maxmilián Kašparů, který u Městského soudu v Praze, jenž má kauzu na starosti, vypovídal jako znalec.
Soudkyně Daniella Sotolářová musí rozhodnout, zda se Magdalena Š. a Irena S. dopustily vraždy, z čehož je viní obžaloba, anebo „jen“ zabití z nedbalosti, nebo dokonce pouhé účasti na sebevraždě, což tvrdí obhájce zubařky. Posudky znalců byly v kauze protichůdné, proto soud nechal vypracovat revizní. Jejich autoři měli vypovídat u soudu na konci ledna, elaboráty však do té doby dokončit nestihli, a tak bylo soudní líčení odročeno na neurčito.
Případ přinesl možná ještě důležitější otázku: Jak se mohlo stát, že vysokoškolsky vzdělaní, inteligentní lidé – a takoví tvořili jádro kutnohorské sekty – byli ochotni nechat se dlouhá léta manipulovat mužem bez maturity, který ničil jejich vztahy a vlastně celé životy.
„Inteligence je spíše rizikový faktor, protože s sebou nese spoustu nejistot a otázek, které takový člověk má,“ upozorňuje religionista a odborník na sekty Zdeněk Vojtíšek z pražské Husitské teologické fakulty UK, jenž je dalším znalcem, který vypracoval posudek pro počáteční jednání soudu. Na první pohled se zdá neuvěřitelné, že někdo, kdo má všech pět pohromadě, podlehne sektě, která dělá ze svých členů snadno ovladatelné loutky bez vlastní vůle a názoru. Podle docenta Vojtíška ale lidé, kteří uvěří, že jim léčitel pomohl uzdravit se, mu snadno podlehnou i v dalších oblastech – navíc když z takového gurua sálá sebejistota. Přechod od zdravotnických rad k duchovnímu vůdcovství je plynulý a nepřekvapivý, dodává znalec.
„Ti, kdo tvrdí, že se jim nic takového stát nemůže a podobné manipulace by rozpoznali, by měli mít víc fantazie a připustit si, že život se může i dramaticky změnit. V takové situaci pak jste náchylní k hledání jednoduchých odpovědí. Zranitelná místa, o kterých ani nevíme, máme všichni.“
Nechal vás vystoupat a pak vás srazil
Richard Š. nebral každého, kdo měl o jeho léčení zájem. Nejdřív chtěl vidět zájemcovu fotku. „Nedokážu ale přesně říci, na základě čeho se pak rozhodoval,“ píše v e-mailu muž, který podle svých slov patřil ke skupině lidí ovládaných kutnohorským léčitelem. Pro komunikaci s HN zvolil pseudonym Petr. „Dostal jsem se k němu jako většina jiných – měl jsem zdravotní komplikace,“ pokračuje bývalý člen sekty. Podle něj s Richardem Š. nebylo možné navázat kontakt jinak než přes „referenci“. I Petra k léčiteli dovedl někdo, kdo k němu chodil už dříve. Richard „léčil“ většinou jen tak, že přikládal ruce na postižená místa. Petr uvádí, že jeho potíže po čase zmizely a to na něj mělo velký vliv. „Vyléčení“ lidé se o Richardových schopnostech s obdivem zmiňovali v okruhu svých blízkých a přátel a to k němu přivádělo další lidi. Vůdce rodící se sekty tvrdil, že zdravotní problémy se mohou obnovit nebo se ještě zhoršit, pokud k němu „pacienti“ přestanou docházet.
„Už tím se budovala velká závislost, kterou dokázal posilovat různými ‚doporučeními‘. Ta se z počátku týkala jen zdraví, životního stylu, hygieny, jídla a spánku, postupně se ale začala šířit i do osobního a pracovního života,“ vypráví muž. Podle něj tak Richard u nových adeptů společenství testoval jejich přizpůsobivost a poslušnost.
„Když jsem se podívala na svůj život, nebylo v něm nic, na co by neměl vliv. Od pasty na zuby, pracího prostředku, značky telefonu, auta až po zaměstnání – ve všem byl ON. Všechno bylo v mém životě na základě jeho doporučení nebo rady,“ píše o době v Richardově sektě ve svém blogu mladá žena, kterou k Richardovi podle jejích slov přivedla matka, když jí bylo osm let. Autorka se podepisuje jako Lucie Svobodová, zřejmě ale nejde o její skutečné jméno. Své pohnuté zážitky, kterými si údajně prošla, zveřejňuje na svém Instagramu a v blogu na iDnes.cz.
Petr vzpomíná, že Richard si vybíral své budoucí přívržence mezi vzdělanými lidmi: „Ohromoval svými znalostmi z prakticky libovolného oboru, přestože sám žádné vzdělání neměl a vlastně jím pohrdal. Často vyprávěl příběhy, které si vzdělaní lidé dokázali propojit s jinými obrazy z historie, různými filozofickými proudy nebo historickými událostmi.“
Komunikaci s Petrem zprostředkoval správce facebookové stránky Spravedlnost pro Magdalenu. Redakce jeho jméno a povolání zná, ale i on chce zůstat v anonymitě. Obviněnou zubařku prý osobně před začátkem soudu neznal, ale poté se rozhodl zřídit stránky na její podporu. „Nechci žít v zemi, kde oběti manipulace, týrání a znásilňování chodí na 16 let do vězení,“ vysvětluje správce stránky v e-mailu, kde zmiňuje utrpení, které měla Magdalena Š. podle svědků podstoupit.
„Mesiáš“ Parsifal Imanuel či guru Jára. Českem otřásl nejeden případ krutosti, který sekty provází
Když svou pozici guru dostatečně upevnil, žádal po svých přívržencích, aby přerušili kontakt s přáteli i rodinou. Dospívající Lucii například přikázal, aby se rozešla se svým otcem, sestrou a nakonec i matkou. „Máma byla jediný člověk, který mi zbyl. Slzy se mi začaly kutálet po tváři, nemohla jsem udržet pláč,“ popisuje Lucie.
Vůdce skupiny aranžoval také partnerské vztahy svých oveček. Nutil třeba páry, aby se rozešly a lidé se nastěhovali k někomu, ke komu nic necítili. Rozkázal i Magdaleně, aby žila ve společné domácnosti s Jiřím H., s nímž musela sdílet lože. Poté si zvolil právě zubařku za svou partnerku.
Jiří H. pak na příkaz Richarda prošel „očistným“ rituálem, který spočíval v tom, že muž musel pobývat nahý v lese. V srpnu předloňského roku jej tam jezdili členové sekty kontrolovat a jeden z nich jej během „inspekce“ po několik dní tloukl dřevěnou tyčí mimo jiné do hlavy a břicha. Jiří H. později ztratil vědomí, Richardovi lidé jej převezli do Kutné Hory, a když nejevil známky života, zavolali záchranku. Případ nyní vyšetřuje policie, stejně jako údajnou sebevraždu dalšího člena skupiny „kontrolorů“, jehož tělo bylo po rituálech nalezeno za Kutnou Horou. Kauzu v soudní síni od začátku sledoval Český rozhlas, který také zveřejňoval znění jednotlivých výpovědí při soudních jednáních. Některé z nich tu citujeme, další výpovědi zveřejnila skupina na podporu obžalované Magdaleny Š. Její advokát Martin Bugaj v e-mailu uvedl, že s touto iniciativou nemá nic společného, vznikla podle něj jako nezávislá občanská iniciativa.
„Musela ho poslouchat na slovo. Ve všem. Přijdeš o minutu pozdě? Hlava o topení. Neuděláš, cokoliv ti nařídím? Hlava o topení,“ tak popsal zvrácené soužití Magdaleny s Richardem jeden ze znalců u soudu. Guru ženě „diagnostikoval“ roztroušenou sklerózu a vyhrožoval jí, že když nebude s ním, skončí na invalidním vozíku. Jindy tvrdil, že v minulém životě byla dozorkyní v Osvětimi a musí pykat za své činy. Zhruba tři čtvrtě roku ji bil, mučil a znásilňoval. Žena strávila kvůli vyšetřování smrti léčitele téměř rok ve vazbě, loni v září ale byla propuštěna a vrátila se do své zubní ordinace. „Byli jsme pacienti paní zubařky, viděli jsme modřiny i monokl, proto jsme kontaktovali advokáta paní Magdaleny a šli svědčit k soudu, protože tím pomůžeme potvrdit její verzi, že ji týral,“ uvedli na facebookové stránce na podporu obžalované lidé, kteří tvrdí, že jsou jejími pacienty.
Příslušníci sekty u soudu vylíčili další zvrácenosti. Jednoho muže léčitel obvinil, že Magdalenu pozoroval, když se sprchuje. Když to popíral, musel si na důkaz toho, že mluví pravdu, uříznout malíček na noze a slib podepsat vlastní krví. Jako potvrzení Richard požadoval, aby si amputoval i malíček na druhé noze. Strach z toho, že lidé budou ze sekty vyloučeni a přijdou o „smysl života“, byl pro ně nepřekonatelný. „Ztratíte ten vnitřní kompas, ztratíte zodpovědnost i ke svému tělu,“ vysvětloval u soudu zraněný muž, jenž si v jednací síni dokonce zul botu a zmrzačenou nohu ukázal.
„Pokud jste byli na výsluní, svět byl to nejhezčí místo ve vesmíru. Nechal vás vystoupat a pak vás srazil. Byla to zvláštní a děsivě návyková kombinace lásky, obdivu a nekonečného strachu. Z něj i o něj,“ popisuje vztah členů skupiny k Richardovi ve svém e-mailu Petr.
Řada léčitelových manipulací byla vskutku bizarní. Několik členů sekty – včetně dvojice obžalovaných žen – donutil, aby si vybrali konta a za své úspory si koupili sportovní vozy. S nimi pak museli trénovat v serpentinách kolem hradu Český Šternberk. Jedno z aut mělo poznávací značku 666NINJA a vyobrazení sexuálního aktu ďábla s andělem na kapotě. Richard tato auta někdy také řídil, ale sám si své vlastní nepořídil. Jedna z žen, jež s ním sdílela domácnost, vypověděla, že byl lakomý a nerad peníze utrácel.
Jednali jako automaty
Léčitelem byl už Richardův otec, takže jeho syn tuto svéráznou živnost vlastně zdědil, a to včetně části otcovy klientely. Teprve syn ale kolem sebe začal budovat sektu a vytvářel jakousi ezoterickou ideologii. Ta však byla poněkud chaotická. Léčitel sám sebe označoval za Ježíše, jindy za boha i ďábla v jedné osobě, v minulých životech byl prý Leonardem da Vinci, katem Mydlářem i Adolfem Hitlerem. „To zavání přinejmenším poruchou vztahu k realitě,“ poznamenal u soudu znalec v oboru psychologie Karel Netík. Richard také tvrdil, že je propojen s vesmírnými silami, „kolegy z jiné dimenze“.
Podle religionisty Vojtíška, který vychází ze zkušeností s jinými sektami, nemusely být manipulace a snaha ostatní ovládnout Richardovým cílem od začátku. „Lidé po něm chtěli rady do života, s kterým si sami nevěděli rady. To je dnes velmi žádané zboží. A dostali je, načež ho za to začali uznávat a uctívat. Nejen pro člověka typu Richarda, ale i pro mnoho dalších lidí je pak takové uctívání těžké odmítnout, vzpomeňme na některé politiky. A později nechtějí svůj získaný vliv už ztratit, začnou bojovat proti těm, kteří by jej mohli ohrozit, a mohou tak přistoupit i k násilí,“ popisuje Vojtíšek možnou proměnu přirozené autority ve zločince.
Advokát Magdaleny Š. Martin Bugaj cituje amerického psychiatra Roberta J. Liftona, zabývajícího se násilím, jenž popsal osm kritérií kontroly vědomí: „Patří mezi ně izolace od vnějšího prostředí, nátlak skupiny, řečová manipulace a znejišťování, odepření soukromí, intenzivní citová manipulace a především probouzení pocitů strachu a viny.“
Hodně z toho zažil také citovaný příslušník Richardovy sekty Petr: „Lidé, které kolem sebe shromáždil, měli jedno společné – vysoce vyvinutý cit pro svědomí.“ Díky tomu se podle Petra stali velmi snadno manipulovatelnými. „Často to byli lidé, kteří měli ve své historii nějaké trauma, do kterého se dokázal trefit. Jeho základním nástrojem manipulace byl pocit viny.“
Psychiatr Kašparů doplňuje, že pokud je někdo inteligentní, neznamená to, že nemůže naletět guruům a různým podvodníkům. Podle něj jsou k tomu náchylné zejména dva druhy lidí. Například ti, kteří trpí tzv. závislou poruchou osobnosti. „Jde o psychickou závislost na druhých lidech, kdy se v jejich přítomnosti a pod jejich vlivem cítí bezpečněji než bez nich. Ke každému svému jednání potřebují souhlas. Pokud se mají rozhodnout sami, trpí úzkostí a nejistotou,“ vysvětluje znalec, který působí také jako řeckokatolický kněz. Zmínění lidé podle něj časem přestanou mít i vlastní názor, protože ten splyne s názorem manipulátora.
Druhým typem snadno ovladatelných jsou povahy bez psychické poruchy, které však nutně potřebují společenství jiných lidí, aby se cítily dobře. „Což je zdravé a normální, dokud se v kolektivu nenajde manipulátor, jako tomu bylo v případě kutnohorské sekty. Jeho jednání ovlivní postupem času myšlení a chování svých poddaných do takové míry, že jednají jako automaty podle guruova naprogramování. Je potlačeno jejich vlastní kritické myšlení.“ Nejčastějšími manipulativními technikami jsou podle Kašparů právě už zmíněný strach a výčitky.
Ztráta charismatu
O tom, zda obě obžalované ženy či některá z nich bude nakonec odsouzena za vraždu, za což jim hrozí dvanáct až dvacet let za mřížemi, rozhodnou mimo jiné revizní posudky znalců. Ty si soud objednal, protože dosud předvolaní znalci se neshodli, zda Magdalena Š. a Irena S. jsou za svůj čin odpovědné, nebo jednaly pod vlivem bludu a mohou být případně zproštěny viny pro nepříčetnost.
Psychiatrička Monika Holečková z Psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích, jež zpracovávala posudek pro policii, během soudního jednání uvedla, že obžalované žádným bludem netrpěly. A podobně vypovídal i psycholog Jiří Klos z Ústřední vojenské nemocnice Praha. Podle něj obžalovaná zubařka neměla takovou duševní chorobu, která by jí znemožnila uvědomit si dosah svého jednání.
Další znalci naopak soud ujišťovali, že ženy bludem trpěly. Například podle Ilji Žukova z Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty v Praze, jenž zpracovával posudek na Irenu S., je jedním z důkazů této diagnózy skutečnost, že bývalá učitelka Richarda považovala za boha. Znalci Žukov i Holečková rozhovor s HN odmítli.
Obě ženy na policii podle Českého rozhlasu vypověděly, že smrt si přál sám léčitel. Měl je přesvědčovat, že jeho tělo po činu zmizí a on přejde do jiného světa. Magdalena při výslechu tvrdila, že se do poslední chvíle snažila odchodu Richarda Š. zabránit. „Jediný, kdo něco plánoval, byl on. Klečela jsem na zemi, držela ho za nohy a prosila ho, aby to nedělal,“ řekla. V její výpovědi ji podpořila i Irena S.: „V bytě hystericky křičela, že je možno to zastavit, že zavolá záchranáře, aby mu vypumpovali žaludek. On to razantně odmítl. Zakřičel na ni: Dělej, a ona začala fungovat jako robot.“
Člen sekty Petr o těchto dvou ženách v e-mailu píše: „Nikdo ho neposlouchal víc, na nikoho neměl větší vliv. Naprosto se nedá mluvit o tom, že by to, co se stalo, mohlo být z jejich vůle. Odpovědnost nese on.“
S dalším úhlem pohledu na to, co se v sektě odehrávalo, přišel religionista Vojtíšek, kterého soud také vyslechl. V rozhovoru pro HN vysvětluje, že členové sekty včetně obžalovaných žen jednali jako vyznavači náboženství, kteří jsou zcela podřízeni charismatickému vůdci. Přitom charisma v tomto kontextu není pouhé kouzlo osobnosti, ale „přístup jednotlivce ke zdroji údajné nadpřirozené, anebo alespoň mimořádné moci“. „Vyplnit přání charismatické autority zavazovalo jejich svědomí, a i když prožívaly stres a napětí, měly jen velmi omezenou možnost se proti svému svědomí rozhodnout,“ dodává Vojtíšek. Podle něj by ale ani tato závislost na guruovi neměla ženy z odpovědnosti za usmrcení či podílu na něm vyvinit. „Ani v takovém postavení není člověk ještě nesvéprávný,“ podotýká.
Advokát Magdaleny Š. Martin Bugaj na otázku, jak vnímá spor znalců, zda jeho klientka byla při činu příčetná, nebo nepříčetná, neodpověděl. V soudní síni ale dlouho griloval znalkyni Holečkovou, která uvedla, že ženy byly při smyslech. „Lehnout si vedle mrtvoly a pěkných pár hodin čekat, až zmizí. A pak tu její duši pohřešovat. To není blud?“ ptal se například.
Obvinění z vraždy považuje advokát „za zcela iracionální“. „Magdalena Š. byla vystavena naprosto bezprecedentnímu tlaku. Možnost se takovému chování postavit velice oslabovala i extrémní spánková deprivace, znásilňování a fyzické a psychické týrání. Úmysl zabít Richarda neměla ona, ale on sám.“
Na první pohled vypadá nelogicky, že muž, který měl takovou moc nad lidmi a obohatil se o desítky milionů korun jako Richard Š., chtěl odejít dobrovolně ze světa. Vůdcové sekt často lpějí na pozemských statcích a užívají si plnými doušky života. Podle Vojtíška se ale Richard Š. obával budoucnosti, kterou ohrožovalo tehdy začínající policejní vyšetřování smrti dvou členů sekty. „Riskoval ztrátu charismatu a pozice léčitele. Bál se toho, že bude označen za podvodníka, a proto pro něj bylo přijatelnější opustit tento svět v přesvědčení, že ho čeká nějaký lepší.“
Lidé, kteří se za Richardova života dokázali z jeho vlivu vymanit, by se podle bývalého člena sekty Petra dali spočítat „na prstech jedné ruky“. Zdeněk Vojtíšek říká, že odchod z takového společenství by neměl být náhlý, „rázné bouchnutí dveřmi“ málokdy funguje. „Člověk by měl předtím obnovit vztahy s rodinou, bývalými přáteli, sportovním oddílem, kam chodil, zkrátka vytvořit si určitou vztahovou síť, která by ho zachytila.“ Petr jeho slova potvrzuje. „Ti, kdo odešli, to dokázali jen díky tomu, že se naprosto odřízli a měli kam utéct. Bez pomoci rodiny a přátel a odstěhování se na naprosto jiné místo to nebylo prakticky možné.“
