Citátem řeckého básníka Simónidése z Keu o mlčícím a mluvícím obrazu je de facto uvozena rozsáhlá výstava, kterou pro Centrum současného umění Dox sestavila jeho umělecká ředitelka a kurátorka Michaela Šilpochová. Nazvala ji Za slovy, a jak sama deklaruje v komentářích k expozici, „záměrem bylo představit zajímavé a méně obvyklé příklady výtvarného uvažování o literární kultuře“. 

Chtělo by se říct, nic nového pod sluncem. Nad vztahem výtvarného umění a literatury se přece už pět set let před naším letopočtem zamýšlel třeba právě citovaný Simónidés a mnoho dalších umělců či myslitelů – řešil se průběžně, století po století, tak co bychom asi tak mohli očekávat ještě nového, ne? Jenže v tom je právě kouzlo tohoto tématu: můžeme jej zkoumat donekonečna, proměňuje se úměrně k proměnám poezie, beletrie, obrazů, kreseb, fotografií, soch. A tak stačí na začátku roku 2024 vystoupit z výtahu ve 4. patře Doxu a vydat se opět na objevnou výpravu. 

Začíná typickým kinterovským sloupem The End of Words III. Netřeba překládat, je zřejmé, co čeká všechny ty knihy, romány, básnické sbírky a atlasy, které už nikdo nečte. Krištof Kintera je má po otci. Nejprve je chtěl prodat v antikvariátu, a když nepochodil, zalil je – po svém způsobu – do betonu. Monumentální skulptura ční v prvním výstavním prostoru jako dramatický vykřičník, přičemž vizi marnosti pak ještě zdůrazňuje soubor deseti „asistovaných“ ready made objektů – knih, jejichž zánik se zastavil ve finální fázi recyklačního procesu. Autor, slovenský výtvarník Matej Krén, tyto exponáty – sochy – vytvořil z jednotlivých dílů Dějin umění španělského architekta a historika umění kunsthistorika Josého Pijoana. Ano, to je ta jedinečná bible výtvarného umění, z níž po celá desetiletí čerpali studenti i odborníci v celé Evropě. Dnes je však pozapomenutá, a tedy odsouzená k proměně na „fiktivní archeologickou sbírku postmediálních předmětů“, jak si ji představuje Matej Krén.  

kultura, VÝSTAVA, Centrum současného umění DOX
Giorgia Russell: Strážci lesa, 2015
Repro: archiv DOX

Skotská výtvarnice Georgia Russellová knihy zase rozřezává a pomalovává, až je přetvoří na totemické figury a skulptury, německý umělec Volker März výstavní prostory zaplavuje desítkami figurek Franze Kafky, Hannah Arendtové nebo třeba Friedricha Nietzscheho – a fotograf Ivan Pinkava vystavuje sérii portrétů svých přátel, jež v rámci diplomové práce na pražské FAMU „věnoval“ Gertrudě Steinové, F. M. Dostojevskému, Oscaru Wildovi a dalším slavným autorům. 

Putujeme literární oázou (nebo pralesem?), až se vrátíme zase do čtvrtého patra, tam, „kde v půli život náš je se svou poutí“. A společně s Dantem Alighierim a Radkou Bodzewicz procházíme „tak temným lesem, že pravý směr nelze uhodnouti“. My jej uhodnout vlastně ani nechceme, vždyť plátna mladé české umělkyně jsou tak osobitá, imaginativní, dramatická i poetická… Jako sama literatura.  

Za slovy

VÝSTAVA, Centrum současného umění Dox Praha, do 11. února

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist