Chronickým nevyspáním trpí až třetina lidí a platí za to poškozeným zdravím. Když ale student před zkouškou prosedí nad učebnicemi celou noc, dostaví se u něj s fyzickou únavou také pocit určité euforie. Ta může přetrvávat i několik dní a její příčiny nejsou jasné. Naše předky zřejmě chránila před útlumem v dobách, kdy jim nějaká hrozba nedovolila usnout. Nově se na euforii z jednorázového nevyspání zaměřili vědci vedení Yevgenií Kozorovitskou z Northwestern University. Výsledky svého výzkumu zveřejnili ve vědeckém časopise Neuron.
Vědci nabudili laboratorní myši tím, že je nenechali v klidu vyspat. Zvířata pak nějakou dobu hýřila aktivitou, byla agresivnější a měla silnější pohlavní pud. Změny chování byly výsledkem vzestupu produkce dopaminu v části mozku, která se nachází za čelem. U člověka zajišťuje tento takzvaný prefrontální kortex třeba soustředění, chápání, rozhodování nebo plánování. U myší došlo v prefrontálním kortexu i k tvorbě nových spojů mezi neurony, což dokazuje, že mozek je během euforie z nevyspání neuroplastický a je připraven ke změně funkcí.
Laboratoř v kapse i umělé srdce coby game changer. Vědkyně popisuje, jak nanovlákna změní budoucnost
Dopamin patří mezi látky označované jako neurotransmitery, které mají za úkol zprostředkovávat přenos nervových signálů. Kromě mnoha dalších efektů se podílí také na zlepšení nálady. Účinek mnoha návykových látek je v mozku vyvolán právě vzestupem hladin dopaminu. Kozorovitská a její spolupracovníci jsou přesvědčeni, že zvýšení neuroplasticity mozku touto látkou může být významné pro léčbu řady duševních poruch, například depresí. To však musí potvrdit další studie. Zatím nikomu nedoporučují, aby zkoušel zahnat deprese bezesnými nocemi.
„Chceme pochopit, co stabilizuje nálady člověka, a doufáme, že si tím otevřeme vrátka k novým lékům, které pomohou pacientům trpícím hlubokými změnami nálad při depresích nebo při bipolární poruše,“ vysvětluje cíle svého týmu Kozorovitská.
