Vidím naši skupinu, jak jsme sedávali na letním sídle Karla Čapka na zeleném trávníku pod vysokými vrbami, od potoka válo chladem a šaty našich žen byly bílé. A my jsme mysleli, že jsme věční.“ Vzpomínka Ferdinanda Peroutky je jako všechny fotografie, které se dochovaly ve Staré Huti: pohodové, rozesmáté.
I když se už v 30. letech schylovalo k válce a Karel Čapek činil vše, co mohl, proti ní, ve venkovském domě nedaleko Dobříše dbal o klid, věnoval se stromům, zahradě – a přátelům. To by ani nebyl Čapek. Zatímco v pražské vile měl jeden den v týdnu vyhrazen pro pověstná setkávání s „Pátečníky“, na venkově rád vítal hosty v neděli. A mezi nejmilejší patřil novinář Peroutka, pro nějž spisovatel nechal zařídit i zvláštní pokoj v podkroví. Ve Staré Huti spolu trávili spoustu času, také poslední léto 1938.
Kulturní tipy: Bod obnovy, Mozart či nový počin Alice Nellis
Lidé odcházejí, myšlenky, dílo, věci, místa zůstávají. Je to vlastně unikát, že se podařilo zachránit tolik „svědků“ Čapkova života, zachytit genia loci. V jeho pražské vile zůstala spousta předmětů, včetně knih a psacích potřeb. Příbuzní jeho ženy Olgy Scheinpflugové totiž desetiletí pietně uchovávali část domu v původním stavu a pak jej nakonec prodali městské části Praha 10, jež tu dnes buduje muzeum. A byla to právě spisovatelova manželka, kdo také dokázal navzdory znárodnění prosadit proměnu venkovského domu v Památník Karla Čapka. Otevřen byl v roce 1963.
Šedesáté výročí ve Strži, jak dům uprostřed lesů spisovatel nazýval, připomíná výstava To zvláštní místo. Zachycuje jeho proměny v čase, prezentuje Čapkův odkaz i dosud neznámé písemnosti, rukopisy. Do unikátní sbírky přibývají další „svědci“.
To zvláštní místo: 60 let Památníku Karla Čapka
VÝSTAVA, Stará Huť u Dobříše, od 23. září do ledna 2024
