Rivalové z kultovního Sekala: Odkaz po čtvrtstoletí? Neposunuli jsme se. Lidé jsou podlí, zlí, slušní v jiných kulisách

Podle občanky je dělí skoro generace, ale na střeše pražského Tančícího domu bylo vidět, že mají ze společného setkání srdečnou radost. „Už patříme k dějinám polské kinematografie, musíme být přátelé, i kdybychom nechtěli. Vždyť se známe třicet sedm let,“ vtipkují polští herečtí bardi Olaf Lubaszenko a Boguslaw Linda. Do Česka přijeli na oslavu čtvrt století od premiéry ceněného snímku Je třeba zabít Sekala z česko-slovensko-polsko-francouzské koprodukce, v němž ztvárnili hlavní role. V roce 1998 posbíral Sekal rekordních deset Českých lvů, sošku získal za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli i Olaf Lubaszenko a až po dlouhých patnácti letech film v počtu lvů trumfl Hořící keř. Sekal stále zůstává mezi nejoceňovanějšími českými filmy.

„V roce 1998 se udílelo dvanáct sošek, my jsme získali deset. Dnes se udílí hlavních kategorií čtrnáct, šance na získání více cen je tedy vyšší,“ vysvětluje producent filmu Jaroslav Bouček. Na snímku, který měl na tehdejší dobu vysoký rozpočet 35 milionů korun, si cení vyvážené kvality všech filmových profesí. „Nejhorší pro mě je, když mi po premiéře filmu někdo řekne, že měl například skvělou kameru. To už vím, že něco je špatně. U Sekala byly vyrovnané všechny umělecké složky od scénáře přes režii, kameru, scénografii až ke všem hereckým výkonům.“ Sekal Česko reprezentoval i na klání o Oscara a uspěl na polských filmových cenách.

Silný příběh natočil podle scénáře Jiřího Křižana režisér Vladimír Michálek a odehrává se v parném létě roku 1943 v moravské vesnici uprostřed Hané, kam jako by válečná vřava ještě ani nedolehla. Místní mají své starosti. Statkáře trápí nemanželský syn jednoho z nich, Ivan Sekal v podání Boguslawa Lindy, jemuž jako by okolnosti doby protektorátu nahrály. Kvůli krušnému dětství a pohrdání vesničanů se Sekal mstí, udává sedláky ze zločinů proti Říši a za odměnu dostává jejich majetky. Hospodáři ze strachu o své grunty i vlastní životy dospějí k rozhodnutí, že je třeba se Sekala zbavit. K samotnému aktu využijí kováře Juru Barana, ztvárněného Olafem Lubaszenkem, který se ve vsi ukrývá před Němci. Oba muži se tak proti své vůli musí střetnout v souboji na život a na smrt.

Bylo poznat už ze scénáře, že vznikne něco výjimečného?

Olaf Lubaszenko (O. L.): Pamatuji si, jak jsem se sešel s režisérem a producentem v hotelu, kde mi dali nabídku na roli Jury Barana. Dlouho se mi pak neozvali, tak jsem si myslel, že to nedopadlo. Nakonec zavolali, já dostal do ruky scénář a už při čtení jsem cítil, že jde o něco výjimečného. Scénář byl dokonalý, každá část měla své místo v mozaice, a kdyby jeden kousek vypadl, už by to tak nefungovalo. Srdce mi začalo bít rychleji a věděl jsem, že do toho jdu. Navíc když Sekala měl hrát Boguslaw.