Do půl těla nahý protagonista balady Vodník ze sbírky Karla Jaromíra Erbena Kytice divoce tančí se stvolem rákosu jako s kopím po jevišti pražského Národního divadla. Vysoko v provazišti zahlédneme nohy, pak vzdouvající se sukni a nakonec vodníkovu vyvolenou, kterou stáhl pod hladinu jezera. Dívka – v sugestivním obrazu zavěšená v prostoru, jako by se ve vodě snášela ke dnu – lehce balancuje na tenkém rákosu. Posléze ji vidíme jako smutnou rusalku uvězněnou ve vodní říši, obtěžkanou řetězem obřích perel i nechtěným mateřstvím…

Zbývá vám ještě 90 % článku