Které knihy máte právě na nočním stolku?

Mou průběžnou „povinnou“ četbou jsou knížky, které jsou spojeny s životem a dílem Antonína Dvořáka. Tedy vzpomínky Antonína Dvořáka III. s názvem Vyznání v F dur a kniha Ondřeje Šupky Než nás rozdělí oceán, pojednávající o Dvořákově koncertním turné před odjezdem do Ameriky. Je to pro mě inspirační zdroj pro dramaturgii festivalu Dvořákova Praha. Neleží na nočním stolku pouze nyní, jsou tam pořád, když hledám nápady pro skladbu festivalových koncertů.

A jakou hudbu teď posloucháte?

Než nás rozdělí oceán
Ondřej Šupka: Než nás rozdělí oceán, Akademie klasické hudby, 2020
Foto: Akademie klasické hudby

Nelehká otázka pro „koncertního“ klavíristu, který od šesti let cvičil skladby nejrůznějších skladatelů někdy i 10 hodin denně. A jako hudební organizátor jsem vyslechl další kvantum skladeb. Když chci ale změnit hudební „klima“, zaposlouchám se rád do muziky od klasické hudby odlišné: do Queen, Clarinet Factory, Epoque Quartetu, velkokapelového jazzu Counta Basieho nebo Buddyho Riche, klavíristů Oscara Peter­sona a Michela Petruccianiho.

Co jste četl a poslouchal, když jsme nemohli chodit na koncerty?

V nadsázce by se mi chtělo říci, že jsem četl vyhlášky ministerstva zdravotnictví o regulaci hromadných akcí v uzavřených prostorech. To moc zábavné čtení nebylo. Strašně rád čtu ale texty divadelních her. Hustota textu není srovnatelná s beletrií či literaturou faktu, o to větší prostor pro představivost a možnou interpretaci mi to dává. Třeba Zkouška ohněm amerického dramatika Arthura Millera.

Devětadvacet políbení
Devětadvacet políbení Roalda Dahla, Melantrich, 1992
Foto: nakladatelství Melantrich

Našel jste nějakou knihu či skladbu, kterou dnes můžete doporučit jako „medicínu“ na nepříjemné situace? 

Totální nirvána je 3. věta klavírního koncertu Johannese Brahmse č. 2 a violoncellové sólo na počátku skladby je prostě úplně jiná dimenze bytí. No a přímý kontrast je sbírka povídek Devětadvacet políbení Roalda Dahla. Tam teprve zjistíte, co jsou to nepříjemné situace.

Se kterým autorem byste dnes rád zašel na sklenku dobrého vína?

Jednoznačně a Georgem Orwellem. A asi bych mu položil jedinou otázku: „Jak jste to všechno věděl?“

Orwell
George Orwell: Na dně v Paříži a Londýně, Argo, 2015
Foto: nakladatelství Argo

A se kterým hudebním skladatelem byste rád vydržel třeba i desetihodinový let? O čem byste si povídali?

I zde je to jasné. S mým tátou Ladislavem Simonem, mimo jiné autorem znělky Večerníčku, a třeba i Requiem za mrtvé muzikanty, pro nějž byla hudba životem. Letos v květnu uplynulo 10 let od jeho odchodu a povídání s ním bylo vždy pro mě studnicí poznání. Nejen hudby, ale života samotného. A věřte, že ani 10 hodin letu by nebylo postačujících.

Autorka je publicistka, pracuje pro Nadaci Charty 77 – Konto Bariéry.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist