Na terase Doxu každou prázdninovou středu promítáte v kině Evergreen filmy, které vycházejí se slavných románových předloh. Který snímek si z těch dvanácti určitě nenecháte ujít?
Hodně jsem se těšil na Hodiny a určitě se půjdu také podívat na Pokání, které režíroval Joe Wright podle románu Iana McEwana. Ta kniha je skvělá a zaslouží si opakované čtení – a skvělý je i film.
Takže – jinými slovy – ještě stále čtete romány?
Otázce úplně nerozumím. Že by se dnes romány už nečetly? Bez románů by byl kus literárního vesmíru pryč. To se nemůže stát. Jedním z mých zvláště oblíbených je Muž bez vlastností od Roberta Musila. Přes tisíc stran nekonečného přediva do šířky i do hloubky. Úžasné postřehy a všude sžíravá ironie. Je to veledílo.
Které další knížky máte teď na svém nočním stolku?
Knihy francouzského spisovatele Michela Houellebecqa: Elementární částice, Platformu a Serotonin. Snažím se pochopit autorovu neuvěřitelnou popularitu a úspěch jeho knih. Údajně je to jeden z nejoriginálnějších autorů dneška. Já tomu ale nemůžu zatím přijít na kloub.
Co jste četl před Michelem Houellebecqem?
Knihu Essada Beye Stalin. A také knihu Toma Reisse Orientalista, což je životopis Essada Beye, který se narodil jako Lev Nussimbaum v Rusku v židovské rodině, ale po emigraci v roce 1918 konvertoval k islámu a psal pod jménem Essad Bey nebo Kurban Said.
Máte nějakou knihu, ke které se čas od času rád vracíte, ba dokonce si ji ordinujete jako lék na blbou náladu?
Kolymské povídky od Varlama Šalamova. To jsou povídky ze sovětských lágrů – tedy strašlivý obsah, ale úžasně napsáno. Najednou jsou naše starosti malicherné…
Se kterým romanopiscem nebo režisérem byste rád zašel po středečním představení v kině Evergreen na skleničku dobře vychlazeného vína?
S Borisem Vianem, autorem Pěny dní. Zajímalo by mě, co by řekl filmovému zpracování svého slavného románu, kdyby se ho dožil.
A kterou knihu si ještě v tomhle životě určitě musíte přečíst?
Nazí a mrtví od Normana Mailera. Zajímá mě, jak někdo v 25 letech mohl napsat zásadní knihu o událostech druhé světové války, která se stala literární senzací.
Autorka je publicistka, pracuje pro Nadaci Charty 77 – Konto Bariéry
Moje čtení: ředitelka Národní Galerie Praha Alicja Knast
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist