Škola navržená pro Bauhaus v německé Desavě jejím ředitelem Walterem Gropiem se stala kultovním místem moderní architektury a designu.
Foto: Filip Šlapal

Pokud bychom hledali světově nejvlivnější školu architektury a designu dvacátého století, mezi favority na prvenství by se velmi pravděpodobně objevil Bauhaus, jenž byl založen před sto lety v německém Výmaru. Rok po skončení první světové války měli snad všichni lidé chuť začít znovu − a jinak. Vyhlídky se zdály více než nadějné, neboť se mělo za to, že hůře, než bylo, už být nemohlo.

V provolání Bauhausu se psalo: "Společně navrhněme a vybudujme novou stavbu budoucnosti, která obsáhne architekturu, skulpturu i malířství v jediném celku a která se jednoho dne bude tyčit k nebesům jako křišťálový palác, dílo milionů rukou dělníků."

Ředitel školy Walter Gropius chtěl moderně navázat na Gesamtkunstwerk, totiž na spojení různých oborů do jediného celku, jehož forma se bude důsledně a nekompromisně odvíjet od funkce. Z patetického vyznění manifestu můžeme usoudit, že byl idealistickým vizionářem, ale díky svým uměleckým i organizačním schopnostem věděl, jak cíle dosáhnout. Začal se rodit funkcionalismus, právě z Bauhausu pocházely jeho nesilnější kořeny, z nichž se splétala jedinečná DNA.

Gropius povolal do služby avantgardní malíře, jako byli Paul Klee, Vasilij Kandinskij, Oskar Schlemmer, Josef Albers či Johannes Itten, ale také architekty Hannese Meyera nebo Ludwiga Miese van der Roheho, typografa Herberta Bayera, fotografa Lászlóa Moholy-Nagye či designéra nábytku Marcela Breuera. Co jméno, to pojem. Obory ztrácely někdejší hranice. Škola si byla dokonce postupně schopná na sebe vydělávat, protože její pedagogové přicházeli s originálními řešeními, s novými pohledy na užité umění, design i průmyslovou výstavbu. Trubkový nábytek se zrodil právě v Bauhausu. Stejně jako typické bezpatkové písmo nebo stolní lampy.

jarvis_5c924484498ec24570e7a6b6.jpeg
Fotografie Filipa Šlapala přibližují vizuální kulturu Bauhausu, kde kompozice a barevnost schodiště připomíná avantgardní obraz.
Foto: Filip Šlapal
Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.