Jsi pro vlky, nebo proti vlkům? Starosta a zároveň chovatel ovcí zakázal na místní škole přednášku o ochraně šelem , aby děti nebyly "manipulovány"

Jan Bošina si před chvílí vydrhnul ruce, zaměstnankyně jeho statku hadicemi splachují krev z dlaždiček, v podzimním slunci se lesknou už vyhaslé oči býka, jehož useknutá hlava čeká před "bourací" místností na preparátora. "Dnes jsme poráželi tři býky, včera čtyři. Teď před Vánoci je toho víc než obvykle," říká jednačtyřicetiletý farmář, který zrána pomáhal najatému řezníkovi coby jeřábník přemísťovat vychládající dobytčí těla a jejich naporcované části do přepravek.

V malé kanceláři biofarmy ve Vernéřovicích, která se rozprostírá ve svahu nad kostelem, pak Jan Bošina ukazuje fotografie jiných zakrvácených mrtvol. Letos v létě mu vlci strhli na pastvě dvě čerstvě narozená telata a loni jedno. "Trvalo mi hodně dlouho, než mi vyplatili náhradu, patnáct tisíc za jedno tele. Musel jsem několikrát volat a psát na různá místa," vypráví farmář.

Teď se znovu obrátil na úřady. Stěžoval si na České školní inspekci, jak je možné, že v místní škole se uskutečnila přednáška o tom, že vlka je třeba chránit. O plánované návštěvě lektorky vyslané ekologickým Hnutím Duha se dozvěděl asi před sedmi týdny od své desetileté dcery. Spolu s manželkou oslovil vernéřovického starostu a řekl mu, že se mu podobná osvěta nelíbí. Na jeho podporu prý vystoupili i "další rodiče". A starosta, který je rovněž farmářem, řekl ředitelce místní základky, ať přednášku zruší. Ta poslechla a děti místo povídání o vlcích čekalo normální vyučování. "Mně vadilo, že neměli přednášet odborníci, ale aktivisti, takže pohled na to, co nám vlk přináší či nepřináší, by nebyl vyvážený," prohlašuje pan Bošina. 

Biofarmáři Janu Bošinovi vlci zabili tři telata.

Foto: Milan Bureš

Vymklo se to kontrole

Třísethlavé Vernéřovice obklopují malebné pastviny. Tady v severozápadní části broumovského výběžku, přibližně kilometr od polských hranic, se pasou ovce a krávy. A někdy, převážně v noci, se tu prohánějí také divoké šelmy. Vlci se na Broumovsko − podobně jako do dalších míst České republiky − prokazatelně vrátili po více než dvou stech letech v roce 2015. K nadšení ochránců přírody a ke zlosti některých farmářů. Ti broumovští tvrdí, že dvě zdejší smečky těchto inteligentních predátorů, tedy asi deset vlků, mají v oblasti za necelé čtyři roky na svědomí asi 300 hospodářských zvířat: ovcí, koz a telat. Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko spočítala do začátku letošního listopadu 215 zabitých zvířat, připouští ale, že některé oběti chovatelé nemuseli nahlásit.

Plachého vlka prý téměř jistě za denního světla nespatříme, možná jen zbytky jeho trusu.

Ředitelka Jana Pecková učí na vernéřovické škole už 16 let. Jsou tu jen třídy prvního stupně a letos do nich chodí 21 žáků. S přímým zásahem "vyšší moci" do výuky se setkala poprvé, dodává ale, že nešlo o příkaz, nýbrž o "doporučení". Po jistém váhání prý vyhověla. "Starosta mi doporučil, abychom přednášku nedělali, protože půjde o adoraci vlka. Obrátili se na něj rodiče našich dětí, kterým se nelíbilo, že ve škole něco takového bude," říká paní Pecková v kanceláři školy, která sídlí ve stejné budově jako vernéřovický obecní úřad, jenž je zřizovatelem základky.

"Ta lektorka měla ve škole už jiné prezentace a byla výborná, vzala třeba děti do skal, kde jim vyprávěla o sokolech. Ale nevěděla jsem, že je z Hnutí Duha, a řekla jsem si, že nemůžu dát ruku do ohně za to, že teď s dětmi nebude manipulováno," argumentuje pedagožka a jako příklad manipulace udává například slogan "Lidi, vystěhujte se do měst a nechte krajinu vlkům", který prý někde četla. Zda ta slova zaznívají také na dalších přednáškách téže lektorky o vlcích, které v jiných školách na Broumovsku bez omezování proběhly, ředitelka netuší. Před zrušením přednášky si informace o jejím obsahu nesháněla. Rozmluví se však o zabitých zvířatech z okolních farem a dodává: "Ochrana vlka se vymkla kontrole."

Koukali na mě

Starosta Tomáš Havrlant v kovbojském širáku obhlíží na pastvině nad svým domem stopadesátihlavé stádo ovcí a ukazuje před sebe. "Tamhle stáli dva vlci, koukali na mě a čekali na příležitost," líčí šestapadesátiletý muž příhodu z loňského květnového večera. Podle jeho vyprávění musely obě šelmy předtím přeskočit téměř metrový plot, jenž pastvinu odděluje. Jeden vlk se blížil k ovcím. Pan Havrlant se hnal s křikem směrem k němu, šelma přeskočila plot zpátky do volné krajiny, ale novou pozici s výhledem na potenciální kořist neopouštěla. "Běžel jsem domů pro pistoli, abych aspoň vystřelil do vzduchu. Když jsem se s ní vrátil, vlci už mířili pryč. Problém je ale v tom, že se přestávají bát. Třeba minulý týden viděli vlka, jak se za bílého dne prochází po ulici v Heřmánkovicích," tvrdí rodák z moravského Nového Jičína a absolvent zemědělské vysoké školy, který se do Vernéřovic přistěhoval krátce před rokem 1989. Za to, že vlci dosud nezamordovali ani jednu z jeho ovcí, vděčí prý tomu, že je na noc stěhuje za dvoumetrovou ohradu na okraji své pastviny.

Tomáš Havrlant se stal jakýmsi neformálním mluvčím chovatelů v oblasti a organizoval například hromadnou žalobu na ministerstvo životního prostředí, po němž žádá zrušení zákazu odstřelu vlků na Broumovsku "s ohledem na husté osídlení oblasti a existující přímé nebezpečí pro zdraví a životy osob a výrazné škody na majetku". Nižší soudy žalobu zamítly, farmáři se nyní odvolali k Nejvyššímu soudu. 

Starosta se stará o početné stádo ovcí

Foto: Milan Bureš

O přednášce Hnutí Duha se dozvěděl během posvícení na konci září, kdy za ním přišli rodiče dvou dětí, kteří byli rozhořčeni, že aktivisté v místní škole chystají přednášku o vlcích. "Mně se taky vůbec nelíbilo, že někdo bude dětem vysvětlovat, jak jsou vlci krásní, že jsou v podstatě užiteční a pomůžou třeba regulovat spárkatou zvěř. To je prostě nesmysl. Myslivci ročně uloví statisíce kusů, kolik by tady muselo být vlků, aby to mělo praktický dopad?" ptá se Havrlant. Chtěl hned z posvícení volat ředitelce, ale manželka ho zadržela. "Říkala, ať vychladnu a zavolám jí raději druhý den," usmívá se starosta.

Za svým rozhodnutím si stojí. Nesouhlasí s tím, že by bylo demokratičtější, aby přednášce nebránil a pak třeba v diskusi školákům vysvětli svůj postoj. "Přišlo by mi hrozné ukazovat malým dětem fotky zabitých a potrhaných zvířat," konstatuje muž z radnice, kde vede sedmičlenné zastupitelstvo. Říjnové komunální volby proběhly ve Vernéřovicích bez předvolebního boje. Jiní kandidáti než ze starostova Sdružení pro Vernéřovice se nepřihlásili, na radnici se tak vládne jednobarevně a bez opozice.

Lva chtějí chránit všichni

Učitelka Lenka Dohnalová, v jejíž třídě se měla přednáška uskutečnit, byla z rozhodnutí akci zrušit překvapená. "Nemám ve zvyku nad něčím mávnout rukou, a tak jsem potom navštívila tři přednášky o vlcích na okolních školách. Žádnou manipulaci ani jednostranné pojetí jsem tam ale neslyšela, lektorka mluvila také o tom, že v minulosti vlci zaútočili na lidi. Když se přihlásila holčička, že jim vlk požral spoustu ovcí, lektorka se zeptala, jak je teď budou chránit, jestli si pořídí vyšší plot nebo psy, a dívka řekla, že nijak," vypráví paní Dohnalová ve škole po hodině tělocviku.

Kantorka, která bydlí v nedalekém Vižňově a na vernéřovické škole učí šestnáct let, poté osobně oslovila nebo obtelefonovala rodiče téměř všech 21 dětí z její školy. Jen dva rodiče nezastihla. Ukázalo se, že jediní dva rodiče, kteří žádali zrušení "vlčí adorace", byli zároveň zastupitelé a chovatelé krav a ovcí: zmíněný Jan Bošina a místostarosta Bohumír Urbánek. "Jinak většina rodičů řekla, že by byla pro přednášku a jeden tatínek povídal, že jeho syn byl z toho, že žádná nebude, hodně smutný." 

Učitelka Lenka Dohnalová zjistila, že většina rodičů by si přednášku o vlcích přála.

Foto: Milan Bureš