Do Brasilie jsem se zamiloval dávno předtím, než jsem ji navštívil a procházel se po neskutečně rozlehlých bulvárech. Hltal jsem o ní každou zmínku. Zdála se mi tak vzdálená, tak jedinečná, jako by vyrostla na Marsu, a ne jenom na jižní polokouli modré planety. Červená půda, zeleň, blankytná obloha: jeviště pro symfonii betonových křivek a pravých úhlů. A Oscar Niemeyer, který vše podstatné zkomponoval, pro mě byl architektonický bůh. Žádný jiný architekt ve 20. století totiž neodvedl takový výkon jako právě on ve městě Brasilia. Stal se pro mě zosobněním moderního tvůrce, jenž nezná překážek, a když dostane příležitost, tak může změnit − aspoň částečně − svět.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se