Laco Déczi: Už nejsem Slovák, jsem Američan!

Odehraje se to přesně tak, jak to čekáte. A je to stejná zábava. Stoupáte do schodů ne zrovna apartního, ale čistého a udržovaného hotelu na Zbraslavi, ve kterém našel Laco Déczi útočiště při svém současném českém pobytu. Je jedna hodina odpoledne a budovou se line zvuk jeho slavné trubky. Takže nemusíte znát ani číslo pokoje. Déczi tu bydlí jednoduše, ale spokojeně. Záclony na oknech jsou svázány do uzlů, aby šlo do pokoje světlo. O stěny je opřeno pár obrazů, které hudebník během této cesty namaloval, v zásuvce se nabíjí holicí strojek, kterým si udržuje svoji proslulou holou hlavu. Na zemi je poházeno něco partitur, jinak je ale pokoj uklizený. Což je dvojnásobně zajímavé, vezmeme-li v potaz, jak tento umělec působí v běžném životě divoce a nespoutaně.