Africké jídlo může oživit evropskou gastronomii. Zatím ale bojuje se špatnou pověstí

Pokud máte zálibu v objevování nových chutí a nebojíte se experimentovat, vydejte se do Afriky. Nebo aspoň do africké restaurace, kterých poslední dobou výrazně přibývá. 

Tradiční africká kuchyně je dnes rozšířená hlavně v Londýně a Paříži především díky velkému počtu obyvatel afrického původu. Jak si africká jídla stojí, zjišťoval Peter Okwoche, labužník a moderátor BBC původem z Nigérie.

"V Londýně není těžké najít obchody s africkými potravinami. Je zde také spousta nigerijských restaurací, Evropané je ale navštěvují jen zřídka. Zpravidla tady potkáte africké zákazníky," popisuje situaci Okwoche.

Podle starosty Borise Johnsona se v Londýně domluvíte až třemi sty jazyky, což je důkazem nemalé kulturní rozmanitosti. Velmi populární je zde zejména čínské, thajské a indické jídlo. O africké gastronomii se to ale zatím říci nedá. Na africké jídlo se totiž často nahlíží jako na příliš tučné s nízkým podílem proteinů - to samozřejmě nevyhovuje trendu zdravého stravování. Jenže afričtí kuchaři tuto domněnku vyvracejí.

Důkazem je i skutečnost, že malá eritrejská restaurace Blue Nile Cafe byla v listopadu 2014 vyhlášená za nejlepší londýnskou restauraci. Místní specialitou je například injera - smažený kynutý chléb. Hlavní surovinou je teff neboli milička habešská, bezlepková obilovina původem z Afriky. Injera se podává s dušenou zeleninou a kari, jí se zpravidla rukou.

Typickou potravinou pro západní Afriku je maniok. Jedná se o kořenovou zeleninu, která se vaří a ve hmoždíři se roztlouká na kaši zvanou fufu. Velmi oblíbený je také jollof - směs rýže, masa a vařené zeleniny. Není ale výjimkou, že jsou Afričané schopni uvařit v podstatě vše, co se hýbe. K tomu přidávají některou z často velmi pikantních omáček, které jsou neodmyslitelnou součástí afrických pokrmů.

Shewa Hagosová, majitelka Blue Nile Cafe, s potěšením dodává, že poslední dobou evropských zákazníků přibývá a mýtus o nezdravém africkém jídle pomalu ustupuje. Afričtí šéfkuchaři se také snaží o takovou koncepci jídel, která by vyhovovala co nejširšímu spektru zákazníků.