Na křižovatce v centru afrického města Windhoek stojí luteránský kostel. Jeho vnitřek je vyzdobený jmény stovek německých vojáků, kteří padli v koloniální válce. Přes ulici na něj shlíží obří Muzeum nezávislosti věnované mimo jiné boji místních národů právě proti Němcům. Je to zvláštní, ale i když koloniální válka ze začátku 20. století přerostla v první genocidu v dějinách, z blízkosti protichůdných architektonických symbolů hrůzného konfliktu, o kterém bude ještě řeč, není cítit takřka žádné napětí. Prostě stojí vedle sebe. V jakémsi zvláštním, dílem pragmatickém, dílem fatalistickém klidu a míru.

Je to vlastně vyjádření atmosféry, která dělá z Namibie – ano, o tuto zemi v jihozápadní Africe ležící mezi Jižní Afrikou, Botswanou a Angolou jde – jednu z nejbezpečnějších oblastí Afriky. Podle globálního indexu bezpečnosti je třímilionová, převážně pouštní země hned na třetím místě za Mauriciem a Botswanou. A je tak ideálním cílem pro lidi, kteří se chtějí při prázdninových toulkách dostat dál než do Chorvatska nebo Řecka (to je mimochodem v onom indexu jen pět míst před Namibií) a kteří chtějí zažít něco divočiny, něco odlišné kultury a taky trochu toho soft dobrodružství. To vše bez davů turistů. Prostě ideální „úvod do Afriky pro začátečníky“.

Zkusil jsem ho absolvovat a pár následujících tipů se bude snad zájemcům o mírně expediční dovolenou hodit.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč jet zrovna do Namibie a proč se toho nebát.
  • Co se tam dá vidět a proč to není jen safari.
  • Čím je tahle země historicky výjimečná a jak to objevit.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.