Na křižovatce v centru afrického města Windhoek stojí luteránský kostel. Jeho vnitřek je vyzdobený jmény stovek německých vojáků, kteří padli v koloniální válce. Přes ulici na něj shlíží obří Muzeum nezávislosti věnované mimo jiné boji místních národů právě proti Němcům. Je to zvláštní, ale i když koloniální válka ze začátku 20. století přerostla v první genocidu v dějinách, z blízkosti protichůdných architektonických symbolů hrůzného konfliktu, o kterém bude ještě řeč, není cítit takřka žádné napětí. Prostě stojí vedle sebe. V jakémsi zvláštním, dílem pragmatickém, dílem fatalistickém klidu a míru.
Je to vlastně vyjádření atmosféry, která dělá z Namibie – ano, o tuto zemi v jihozápadní Africe ležící mezi Jižní Afrikou, Botswanou a Angolou jde – jednu z nejbezpečnějších oblastí Afriky. Podle globálního indexu bezpečnosti je třímilionová, převážně pouštní země hned na třetím místě za Mauriciem a Botswanou. A je tak ideálním cílem pro lidi, kteří se chtějí při prázdninových toulkách dostat dál než do Chorvatska nebo Řecka (to je mimochodem v onom indexu jen pět míst před Namibií) a kteří chtějí zažít něco divočiny, něco odlišné kultury a taky trochu toho soft dobrodružství. To vše bez davů turistů. Prostě ideální „úvod do Afriky pro začátečníky“.
Zkusil jsem ho absolvovat a pár následujících tipů se bude snad zájemcům o mírně expediční dovolenou hodit.
Co se dočtete dál
- Proč jet zrovna do Namibie a proč se toho nebát.
- Co se tam dá vidět a proč to není jen safari.
- Čím je tahle země historicky výjimečná a jak to objevit.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.



