Česko má šesté nejrychlejší rekreační běžce maratonu na světě. První jsou Španělé

Kdo jsou nejrychlejší "pomalí" běžci maratonu na světě? Na tuto otázku se snažila odpovědět nová studie, která porovnala víc než milion amatérských běžců maratonu na světě. A zjistila, že národnost těch nejrychlejších se nekryje s elitními profesionálními běžci, z nichž mnoho pochází z východní Afriky. Co do průměrné rychlosti běžců vítězí Španělsko následované Portugalskem a Lucemburskem. Česká republika je na šesté příčce následovaná sedmým Slovenskem.

Popularita maratonských běhů v posledních letech neustále stoupá a úměrně tomu se zvyšuje i počet jejich účastníků. Růst obliby maratonských běhů ale rozhodně není ve všech oblastech stejný. Zatímco Rusko v posledních pěti letech zažilo nárůst o 300 procent a Čína téměř o 260 procent, Česká republika je s 26 procenty na 25. příčce, zatímco Slovensko je s téměř padesátiprocentním růstem dvacáté. Do záporných čísel se naopak dostaly Itálie, Finsko nebo Švýcarsko, kde obliba maratonů klesla.

Analýzu amatérských maratonců financovala a zveřejnila internetová stránka RunRepeat.com. Vypracovali ji dánští statistici, kteří shromáždili databázi účastníků všech maratonců, kteří dokončili velké maratony v letech 2009 až 2014 v Amsterdamu, Aténách, Berlíně, Bostonu, Budapešti, Frankfurtu, Chicagu, Londýně, Madridu, Paříži, Varšavě a Washingtonu. Protože v ohnisku zájmu byli rekreační běžci, vyřadili statistici všechny elitní běžce, o nichž se předpokládá, že budou soupeřit o přední příčky.

Výsledky byly poměrně překvapivé. Ukázalo se, že nejrychlejší průměrný čas mají amatérští maratonci ze Španělska s časem 3 hodiny a 55 minut, následovaní Portugalskem (3 hodiny a 59 minut), Lucemburskem (4 hodiny) a o minutu pomalejším Islandem. Česká republika dosáhla průměrného času 4 hodiny a 3 minuty, Slovensko bylo zhruba o minutu pomalejší.

Naopak nejvíce odpočinkovým tempem maraton zvládají amatérští běžci z Filipín s průměrným časem 5 hodin a 5 minut. Jen o necelé dvě minuty jsou rychlejší běžci z Indie a na třetím místě od konce je s časem 4 hodiny a 40 minut Japonsko. V dolní části seznamu jsou například i Spojené státy – na 39. příčce ze 47 zpracovávaných zemí s časem 4 hodiny a 29 minut.

Spojené státy jsou ovšem na první příčce v jiném žebříčku, a to v počtu účastnících se běžkyň. Za USA se maratonů účastní 45 procent žen, zatímco Španělsko je v tomto ohledu úplně poslední s pouhými šesti procenty. To pochopitelně ovlivňuje výsledné časy, neboť ženy jsou průměrně v běhu pomalejší než muži. Česká republika je na 37. příčce s 18 procenty žen a Slovensko je s 15 procenty čtyřicáté.

Statistici sledovali také to, zda a jak se během sledovaných let zlepšovala výkonnost jednotlivých zemí. Zjistili, že největší pokrok udělali běžci z Islandu, kteří se průměrně zlepšili o téměř 24 minut. Na druhém místě skončili Singapurci se zlepšením o téměř 20 minut, třetí je Dánsko se zlepšením o 16 a půl minuty.

Česká republika zrychlila jen o 18 vteřin a skončila 26. Část zemí naopak zaznamenala zhoršení výkonnosti – například průměrný čas čínských běžců se během sledovaného období zpomalil o více než 33 minut.