Vláčím Zemana a Klause špínou a upozorňuju na Rusko, je to zatím můj nejlepší román, říká o nové knize spisovatel Jáchym Topol

Jáchym Topol patří co do počtu knih mezi méně plodné autory. Ta poslední mu vyšla před osmi lety a k sepsání nejnovějšího románu Peklo neexistuje ho vyburcovaly až události února 2022, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu. Tento dnes třiašedesátiletý spisovatel a novinář, který vyrůstal v prostředí disentu kolem Charty 77, se s dcerou Marií vydal na protiruskou demonstraci.

„Byla dost smutná a říkala mi: ‚Tati, proč se směješ? Dneska se nikdo nesmí smát.‘ A já jsem se smál, protože jsem měl pocit: Aha, to je ono, tohle chci zachytit,“ vypráví Topol v rozhovoru. V něm popisuje okolnosti vzniku nového románu, který považuje za svůj doposud nejlepší mimo jiné proto, že ho na rozdíl od těch předchozích nepsal po nocích.

Otevírá ale také téma budoucnosti literatury pod vlivem umělé inteligence i neutrálního jazyka reprezentovaného slovy jako čtenářstvo. Jakožto dramaturg Knihovny Václava Havla zároveň hodnotí, v jakém stavu je česká společnost, ke kterým osobnostem dnes lidé vzhlíží a proč už není péče o odkaz prvního českého prezidenta jen „muzejní záležitostí“.

Od narození Václava Havla letos uplyne 90 let. Tématem jeho odkazu se zabýváte i ve vaší nové knize, cituji jednu z pasáží: „Sotva Havel umřel, šupem je z Čech bezvýznamná zemička. V čele s ruskýma agentama Klausem a Zemanem, co nás cpou zpátky do východního chřtánu.“ Jste skutečně takhle skeptický?

Ne, já nejsem skeptik. Mluvím o ruské hrozbě a že český národ chce mít spíše vůdce, jako je Zeman, než jsou Masaryk a Havel. Ale jsem pořád optimista. Věřím, že je tu spousta skvělých a inteligentních lidí a svobodu si nikdy nenecháme vzít.