Zasněžovat, či chránit chřástala? Jak se v Krkonoších vyhrotily vztahy a proč jsou zase slyšet hlasy, zda má národní park smysl

Symbolem Krkonoš a jejich ohrožené přírody je tetřívek, v horské vsi Malá Úpa ale veřejné diskusi dominuje chřástal. Tento šedohnědý pták je zevnějškem mnohem méně nápadný než prvně jmenovaný uhlově černý opeřenec s červeným hřebínkem a lyrovitým bílým ocasem. Je stejně plachý, ovšem výrazně hlasitější. Ozývá se hlavně v noci hlasem připomínajícím vrzání špatně namazaných dveří a požívá coby ohrožený druh přísné ochrany.

„Já jsem tady chřástala nikdy neviděl ani neslyšel,“ tvrdí Karel Engliš, starosta Malé Úpy. Mluví o Pomezních Boudách, zastavěné části obce, která se nachází ve výšce 1100 metrů kousek od polské hranice. Větší štěstí než starosta měli ovšem přírodovědci z Krkonošského národního parku. Ti uvádějí, že výskyt chřástala na Pomezních Boudách zaznamenali. Jsou to sice už tři roky zpátky, ale bylo to jen pět minut chůze od obecního úřadu, v mokřadové proláklině kousek za horským hotelem a minipivovarem Trautenberk. Podle ochranářů tam je pro chřástala ideální prostředí.

A právě na tomto místě chce firma provozující zdejší skiareál, za níž stojí developer Martin Kulík, vybudovat vodní nádrž využitelnou pro zasněžování úpské sjezdovky. Má podporu starosty i zastupitelstva, ale Správa KRNAP se rozhodla, že stavbu nepovolí.

„Nemůžeme povolit retenční nádrž ani jinou stavbu na místě, kde žije kriticky ohrožený druh ptáka. Porušili bychom tím zákon o ochraně přírody,“ vysvětluje Jakub Kašpar, náměstek ředitele KRNAP. „Pro mě je důležitější podpora žijícího člověka v obci než ohroženého tetřívka či chřástala,“ citovala loni Karla Engliše agentura ČTK.

Starosta se nyní durdí, že novináři využili pouze jeden jeho „výkřik“, nezmínili ale, o co mu šlo.