Ministr sportu Boris Šťastný navrhl uspořádat v Česku zimní olympijské hry. „Myslím, že bychom neměli být skromní. Zvládli bychom to,“ pronesl ministr s tím, že jde o jeho „emocionální a vlastenecký“ postoj.
Reakce racionálně uvažujících lidí na vizi ministra, který krátce předtím proslul tabulkami doporučujícími chůzi do schodů, se pohybovaly v rozmezí od nevěřícného kroucení hlavou po výbuchy smíchu. Ovšem na obranu Borise Šťastného je nutné poznamenat, že rozhodně není první, komu se podobná vlastenecká vize udělala. Pojďme se projít historií českého olympijského blouznění!
Zbývá vám ještě 90 % článku
Co se dočtete dál
- Kdy měla Praha k pořádání olympijských her objektivně nejblíže a co kandidaturu zhatilo.
- Jak probíhal a jakým krachem skončil zatím poslední pokus z přelomu milénia.
- Co má společného Boris Šťastný s Pavlem Bémem a v co lze v souvislosti s jeho nápadem na zimní hry v Česku doufat.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
