Neobejde se bez nich umělá inteligence ani stát, který chce být skutečně velmocí. O co opravdu svádějí souboj USA a Čína?

Bylo jednou takové kouzlo. Říkalo se mu umělá inteligence, zkráceně AI. Většina lidí si myslela, že ono kouzlo funguje samo od sebe – nikoli mávnutím kouzelného proutku, ale několika stisky klávesnice počítače. A většina si také myslela, že to kouzlo samo od sebe zlepší práci i zábavu, přinese velké zisky těm vyvoleným, kteří ho umí naprogramovat či ovládat nebo kteří ho vlastní. Že tedy vznikne – tak nějak ze vzduchu – nová, digitální ekonomika, která splní roztodivné sny miliard lidí na planetě.

Jenže ekonomika funguje pohádkovým způsobem jen v báchorkách populistů a různých následovníků Robina Hooda a Juraje Jánošíka. Ukazuje se, že základním pilířem oné nové digitální ekonomiky nejsou a nebudou jen algoritmy, tedy programy napsané chytrými hlavami nebo samotnou AI, ale stavby, na které je potřeba spousta různých materiálů z celého světa, které musí někdo obsluhovat a které musí nějak fungovat – datová centra. Kdo je má, nejlépe ve spojení s těmi algoritmy, ten bude vítěz digitální ekonomiky. Kdo je nemá, nejlépe na svém území a pod svojí kontrolou, bude mít do budoucna problémy.