Dožít se více než stovky bývávalo raritou. Dnes jsou takzvaní centenariáni nejrychleji rostoucí věkovou skupinou. Od roku 1970 se jejich počty každých deset let zhruba zdvojnásobily. V 60. letech jich na Zemi žilo kolem 20 tisíc, dnes jich je více než 700 tisíc. Supercentenariánského věku nad 110 let se však dožije jen jeden z tisíce stoletých. Ve Španělsku se to podařilo Marii Branyas Morerové. Loni v srpnu zemřela ve 117 letech jako tehdy nejstarší člověk planety. Na rozdíl od jiných podobně starých lidí o ní víme mnohem více, protože se ochotně zapojila do výzkumu vedeného genetikem Manelem Estellerem z Univerzity v Barceloně a vědcům poskytla k analýzám vzorky krve, slin, moči i stolice.

„Byla to velmi pokorná žena,“ vzpomínal v médiích na Mariu Morerovou šéf týmu. „Říkala: Mojí jedinou zásluhou je, že jsem ještě naživu.“ Ze spolupráce vědců s ní vzešla nejpodrobnější studie o zdraví člověka v tak vysokém věku. Nedávno ji zveřejnil vědecký časopis Cell Reports Medicine. Nasnadě je otázka: Nabízejí supercentenariáni recept na dlouhověkost?

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Lidí, kteří se dožívají vysokého věku, přibývá. Co je předurčuje k dlouhověkosti a čím k ní sami přispěli?
  • Některé lokality jsou vyhlášené dlouhověkostí tamějších obyvatel a prosluly jako „modré zóny“. Na co upozorňuje kritika?
  • Existuje biologická hranice délky lidského života?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.