Bylo tam takové horko, že něco tak lidského jako čas by tam nevydrželo ani pět minut,“ píše ve fantasy románu Poslední kontinent Terry Pratchett. Poslední týdny v Česku sice připomínaly spíš apríl, podle klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu Radima Tolasze ale zdání chladného léta klame. „Naopak je teplejší, než by odpovídalo průměru,“ tvrdí.

Nejen u nás platí, že vlny veder rychle nabírají na intenzitě. Kupříkladu během extrémně horkého léta roku 2023 připravila vedra o život v Evropě přes 47 tisíc lidí. V České republice tehdy padlo na vrub horka zhruba 360 úmrtí, což odpovídá 34 případům na milion obyvatel. Byli jsme tak pod evropským průměrem 136 úmrtí z veder na milion obyvatel. Smutným rekordmanem se stalo Řecko, kde vysoké teploty zabily na milion obyvatel 393 lidí. 

Čím jsou vysoké teploty nebezpečné? Lidský organismus je nastavený na vnitřní tělesnou teplotu kolem 36,8 stupně a bez větších problémů se vypořádá s přechodnými poklesy či vzestupy o tři až čtyři stupně. Jako horní limit bývá uváděna tělesná teplota 40 stupňů Celsia, ale v experimentálních podmínkách nebo při vytrvalostních sportech se obejde bez vážných zdravotních následků přechodný vzestup tělesné teploty až na hodnotu 42. Vysokým teplotám se dokážeme do určité míry přizpůsobit.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Co nám nadělila evoluce a kdo je jejím dokonalým produktem.
  • Proč chodí beduíni v černé.
  • Čím se nejen ve městech inspirovat z přírody.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.