Tak mě to celkem hitlo, mega doporučuju.“ „To je prej taky scary.“ „Dropni recommendation.“ „Ještě že máme big screen, tak je to crazy.“ Rozumět řeči dnešní mládeže – například těmto vzkazům náctiletých, zachyceným na komunikačním kanále Messenger – vyžaduje alespoň základy angličtiny. Aby si mladí bez problémů mohli popovídat třeba se svými prarodiči, musí proto někdy přejít do pro ně archaické češtiny, čili takové, která je méně protkána anglicismy.
Vliv angličtiny je někdy až tak brutální – a to i v mluvené řeči –, že posluchač starší generace si není jist, jestli si mluvčí dělají legraci, jde o pozéry, nebo je svědkem nějakého vyššího stadia nevyhnutelné internacionalizace češtiny. „Nejdřív jsem z toho byla enkšs, prostě vírd fílink, ale nakonec to bylo docela najs,“ zaslechl autor článku pronést asi sedmnáctiletou dívku nedávno v tramvaji. Chtěla zřejmě pomocí anglických slov anxious, weird, feeling a nice říct, že něco, co ji zpočátku znepokojovalo a měla z toho divný pocit, se posléze proměnilo v celkem hezký zážitek.
Dnešní chyba, zítřejší norma, prohlásil o jazyce kdysi romanista Vladimír Uhlíř. Jsme kvůli všudypřítomnosti angličtiny a její dominanci v mnoha oborech svědky začátku konce češtiny?
Co se dočtete dál
- Ve kterém slavném českém filmu z 30. let pronesla jedna z hlavních postav na tenisovém kurtu větu „Tak já pleju.“?
- Ve které sousední zemi prožívali vliv angličtiny v posledních desetiletích jako „útok na národní identitu“?
- Kdo a kdy napsal, že, „dokonalá spoušť je naše vrstva podnikatelská - ve všech věcech kulturních, a proto i jazykových“?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
