Velryba černá patří k nejohroženějším savcům planety. V severním Atlantiku jich žijí necelé čtyři stovky. Také její příbuzná velryba jižní figuruje na seznamu ohrožených druhů, ale vede si přece jen o poznání lépe. Počty těchto kytovců obývajících vody mezi Jižní Amerikou, jižní Afrikou, jižní Austrálií a Antarktidou se odhadují na 14 tisíc. Je to ale jen zlomek zhruba stotisícové populace těchto živočichů z počátku 20. století. Pro jejich záchranu je důležité znát věk, jakého dosahují. A to je problém.
Vědci odhadují, že se velryby černé a velryby jižní dožívají nejčastěji sedmdesáti let. Kytovci však byli intenzivně loveni až do 60. let minulého století. Pokud by se obě velryby dožívaly vyššího věku, byla by šance na výskyt více než sedmdesátiletých zvířat malá. Stoletá velryba by musela přežít čtyřicet let soustavného vybíjení, stopadesátiletá by musela lovcům unikat prvních 90 let svého života. Přesto máme indicie o překvapivé dlouhověkosti kytovců.
Co se dočtete dál
- Jak příroda chrání velryby a další živočichy vůči rakovině a stárnutí?
- Jak lidé ovlivňují dlouhověkost mořských savců?
- Jaké metody vědci používají k určení stáří velryb?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
