Angela Merkelová bývala v Česku opravdu hodně populární. Zásadně to změnila migrační krize – po ní ji mělo podle průzkumů rádo méně Čechů než ruského prezidenta Vladimira Putina. A poté co Rusko v únoru 2022 přepadlo Ukrajinu, obraz Merkelové dále zčernal. Ještě to umocnilo listopadové vydání jejích pamětí s názvem Svoboda (česky v nakladatelství Práh). V Česku byla zatracena jako naivní usmiřovačka Putina. Případně přímo jako ruská agentka. Čemuž věří třeba ekonom Pavel Kohout. Odhlédněme ale od výkřiků na sociálních sítích a zamysleme se nad tím, proč Merkelová chyby, kterých se dopustila, udělala.
Během většiny z oněch 16 let, kdy Merkelová Německo vedla, se její zemi dařilo. Sílu hlasu největší ekonomiky Evropské unie ještě umocnila dluhová krize eurozóny. Kancléřka tak byla jednoznačně nejmocnější političkou v EU. Co mohla udělat jinak, aby vývoj nakonec nedospěl k tomu, co se stalo krátce poté, co odešla z funkce, tedy k ruské invazi na Ukrajinu? Nejlépe to pochopíme, když si přečteme Henryho Kissingera, někdejšího amerického poradce pro národní bezpečnost a ministra zahraničí.
Co se dočtete dál
- Co měla Merkelová udělat jinak vůči Rusku a co naopak změnit nemohla.
- V čem spočíval hlavní omyl jejího postoje k uprchlíkům.
- Jak Merkelovou celkově hodnotit podle kritérií, která pro státníky stanovil Henry Kissinger.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
