Rodí se málo dětí. Vědci radí, jak následky zmírnit, a ukazují i na možné plusy pro ekonomiku

Obavy z následků populační exploze, jež panovaly v polovině minulého století, vystřídal strach z ekonomických následků globálního poklesu plodnosti. Zvláště patrný je tento statistický trend ve vyspělých zemích. Z 38 států sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je na tom nejlépe Izrael s 2,98 dítěte na ženu. Všude jinde ale klesl počet narozených dětí pod číslo 2,1. Hodnoty pod touto hranicí nezajistí obnovu populace – a vyvolá to pokles počtu obyvatel. 

Česká republika není výjimkou – takzvaná úhrnná plodnost tu činí jen 1,45 dítěte na ženu. V roce 2023 se u nás narodilo zhruba 91 tisíc dětí, asi o 10 tisíc méně než o rok dříve. V některých zemích je propad skutečně dramatický, například v Jižní Koreji se v roce 1960 rodilo v přepočtu na jednu ženu šest dětí a v současnosti je to 0,9 dítěte.

Stagnace a následný pokles velikosti lidské populace bude mít pozitivní dopady na životní prostředí. Lidstvo může snížit výrobu i spotřebu, klesne objem produkovaných odpadů a emisí skleníkových plynů. Ekonomice mnoha zemí to ale přinese potíže. S nástupem slabších ročníků hrozí nedostatek pracovních sil a nárůst podílu seniorů v populaci. Americký ekonom David Bloom z Harvard T.H. Chan School of Public Health spolu s rakouskými kolegy Michaelem Kuhnem a Klausem Prettnerem hledají z této obtížné situace východisko na stránkách vědeckého časopisu Annual Reviews of Economics.