Když se podíváme, jak vidí Česko cizinci, kteří u nás žijí, udeří nás do očí zásadní kontrast. Expati na jednu stranu oceňují bezpečnost, krajinu, životní podmínky ve městech, možnosti profesního postupu. V těchto kategoriích se Česko řadí na přední příčky mezi hodnocenými zeměmi. Na druhou stranu cizinci hodnotí tragicky přívětivost místních lidí. Hůř je na tom už jen Rakousko a Kuvajt. Čím to je? Jak se nám to přihodilo?

Hodně napoví už geografie. Česko je uzavřenou kotlinou, jako stvořenou pro vznik endemického kmene. Kmene dost malého na to, aby to pořád někoho lákalo k útokům, což jeho příslušníky po staletí utvrzovalo, že za pohraničními horami sídlí výhradně nepřátelé. A kmene zároveň dost velkého, aby ho nebylo možné v rámci západní či východní expanze kohokoli jen tak převálcovat. Výsledkem je, že kotlinu obývá ostražitý jedenáctimilionový národ, mluvící složitým, pro cizince v podstatě neproniknutelným jazykem, s krajní nedůvěrou pohlížející na všechno cizí. 

Vysvětlení české nevraživosti ke všemu cizímu doplní historie. V naší kotlině původně žily i jiné skupiny – tři miliony Němců a statisíce Židů. Nikdy to, především tedy Židé, neměli lehké. Ale oba národy byly tu a tvořily spolu s Čechy pestrou společnost. Jenže Židy během druhé světové války vyvraždili Němci a Němce zase vyhnali Češi. A tak jsme zůstali v naší kotlince sami. Přiznejme, že vzhledem k pohnuté historii se nám to nakonec docela líbí. Všichni si rozumíme, málokdo rozumí nám a to nás hezky spojuje. Nikoho cizího tady ve skutečnosti moc nechceme. Jak se praví v pohádce Tři veteráni, „Cizinec není našinec“! 

Nakonec ze všeho nejvíc naše země připomíná Hobitín. Kopečky, krajinka, městečka, zemský ráj to napohled. Ale když někdo přijede zvenku, aby se zde usadil, dostane se mu mnohdy už cestou z letiště pohledů podmračených, podobně jako návštěvníkům Tolkienova hobitího Kraje. Máme to prostě tak. Historie nás naučila, že lépe mít své jisté než se kdovíjak otevírat světu. Že by to byla nejlepší výbava pro úspěch země v globalizovaném světě, to tedy ne. Připravujeme se o talenty, o kontakty, o širší rozhled. Ale marná sláva: dopustit tento povzdech je tak jediné, co s tím můžeme dělat. 

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam