Průkaz v koženém obalu se zlatým logem v podobě obou světových polokoulí mělo ve světě původně pouze několik set hráčských agentů. Opravňoval nejen uzavírat obchody ohledně přestupů fotbalistů mezi kluby, ale dostat se třeba na jakékoliv utkání kdekoliv na planetě. V roce 2014 však světová fotbalová asociace FIFA uvolnila pravidla a počet zprostředkovatelů mnohonásobně narostl. „Když jsem v roce 1998 získal licenci agenta, bylo nás v celém světě asi stovka. Po roce 2014 se jich najednou objevily desetitisíce, obchody mohli uzavírat třeba příbuzní hráčů. Bylo to bezvládí,“ vzpomíná Pavel Zíka, který byl jedním z prvních tří licencovaných agentů FIFA v Česku.
Změna přišla před deseti lety po protestech například z Afriky, jejíž zástupci považovali za diskriminaci dřívější pravidlo, že zájemce o agentskou licenci musí zaplatit kauci ve výši 200 tisíc švýcarských franků.
Loni ale FIFA obrátila a rozhodla se v – podle ní zdivočelém – agentském prostředí zavést znovu pořádek. Podle regulí, které měly platit už od loňského října, by agent mohl například získat provizi maximálně šest procent z platu „svého“ hráče. Dosud to bylo obvykle kolem 10 procent.
Házeli na ně banány, teď jsou mnohdy miláčky fanoušků. Kluby objevily výhodný byznys s fotbalisty z Afriky
Asociace chce také udělit licence jen těm zprostředkovatelům, kteří složí náročné zkoušky, pro něž je mimo jiné třeba nastudovat 800 stran materiálů ve světovém jazyce. Testy nemusí podstupovat agenti, kteří získali licenci už před rokem 2015, což se týká i Pavla Zíky. První kola zkoušek proběhla loni v květnu a září a ze zhruba 10 tisíc přihlášených v nich uspěla pouze třetina. Reparát byl naplánován na letošní květen. Kvůli povinným testům i zastropování provizí se někteří zahraniční agenti obrátili na soudy a jejich verdikty ve Velké Británii, Německu i Španělsku daly zprostředkovatelům za pravdu. FIFA změny zatím pozastavila, dokud se ke kauze nevyjádří Soudní dvůr EU. To se má ale stát zřejmě až v roce 2025.
