Česko, velmoc písma. Typografové mají zakázky od Nike, HBO či Harvardu a inspirují se třeba nápisy na hrobech

Harvardova univerzita, New York Times, Honda, HBO, Metropolitní muzeum v New Yorku nebo Národní muzeum v norském Oslu. To je výčet několika klientů, kteří si koupili písmo od pražského studia Displaay. Dostanete se do něj po schodišti obří funkcionalistické Vinohradské sokolovny, v jejímž nejvyšším patře tato písmolijna sídlí. Písmolijectví je starobylý obor, který byl založen v 15. století poté, co Johannes Gutenberg vynalezl knihtisk. Písmo se další stovky let lilo do kovových forem zvaných matrice ze slitiny olova, antimonu a cínu. Ještě na začátku 90. let 20. století byly tvorba a sázení písma záležitostí velkých dílen a početných týmů typografů a sazečů ve speciálním oděvu, kteří písmena, číslice a znaky připravovali a tiskli analogově pomocí takzvané fotosazby.

Martin Vácha, sedmatřicetiletý typograf a zakladatel studia Displaay, nám ukazuje světlou místnost s několika počítači, která představuje písmolijnu 21. století. Celkem tu pracuje sedm lidí, pět z nich se zabývá digitální tvorbou písma. Kromě Váchy, rodáka z Ústí nad Labem,  například i jeho partner ve firmě Daniel Quisek. „Ve správnou chvíli jsme si zřídili Instagram a tam naše písma začali představovat,“ odpovídá Vácha s úsměvem na otázku, čemu vděčí za to, že právě jejich písma úspěšně prorazila do světa. A mezi současnými českými typografy nejsou zdaleka sami. Navázali na tradici, která vznikla po založení samostatného Československa zhruba před sto lety, a dokážou v ní originálně pokračovat.