Láva z letní erupce sopky Fagradalsfjall ještě nestihla pořádně vychladnout a na islandském poloostrově Reykjanes se v posledních týdnech začalo schylovat k dalšímu dramatu. Magma v podzemí se totiž dalo opět do pohybu. Jenže zatímco ve třech předchozích případech vystoupilo na povrch v neobydlené pustině plné mechů, tentokrát je to jiné. Vystoupalo pod čtyřtisícové město Grindavík a velkou geotermální elektrárnu Svartsengi. Ta přitom patří ke kritické infrastruktuře ostrova, zásobuje totiž elektřinou a teplem na dvacet tisíc islandských domácností. Možnost poničení elektrárny případnými lávovými proudy tak přiměla Islanďany k rychlé akci – k pokusu o výstavbu ochranného valu.
Hráz proti lávě, kterou se snaží Islanďané během několika týdnů postavit, by měla být místy až osm metrů vysoká a několik kilometrů dlouhá. Roste na sever od elektrárny – na jihu totiž není třeba. Tam se nachází trojice kopců, které tvoří zčásti přírodní bariéru. Islanďané se tak snaží napodobit to, co dobře známe u nás: protipovodňové valy.
Co se dočtete dál
- Jak v minulosti zachraňovali Islanďané srdce ekonomiky na jihu země?
- Zabraly nálety na Havaji?
- Jakou metodu boje s lávou zvolili v 17. století na Sicílii?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist