V Německu chybí 700 tisíc bytů a zlepšení není na obzoru. Berlín testuje i nástavby na panelácích

Německá a česká ekonomika řeší v řadě oblastí podobné problémy. Vedle toho, že silně stojí na automobilovém průmyslu, který nyní čelí výzvám spojeným s přechodem na elektromobilitu, je trápí i nedostatek bytů. Podle studie Institutu Eduarda Pestela jich v celé zemi chybí 700 tisíc. Bytová krize už několik let vyvolává silné sociální tlaky a radikalizuje část společnosti.

Situace se v dohledné době zřejmě nezlepší. A to navzdory slibům současné vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Za jejím závazkem, že se v Německu bude stavět 400 tisíc bytů ročně, trh výrazně zaostává. Letošním úspěchem by bylo, pokud by byl počet zahájených staveb bytů 300 tisíc, ani toto číslo ale není jisté.

Zvyšování úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky navíc způsobilo, že velcí developeři zastavují své projekty. Jen v říjnu oznámilo podle dat Ifo institutu přerušení některých svých záměrů 22 procent firem. Nedostatek bytů se tak ještě prohloubí. „V brzké době neočekáváme zásadní oživení německého realitního trhu,“ prohlásil pro agenturu Reuters Carsten Brzeski, šéf makroekonomických analýz ve finanční skupině ING.

REPORTÁŽ Z BERLÍNA

Uzamykatelné skříňky na dělníky, náckové a snad i happy end. Co příběh berlínského Jižáku vypovídá o Německu

10. 11. 2023 ▪ 16 min. čtení

Ceny bytů a domů v Německu letos sice klesají, není však jisté, že to vydrží i příští rok. Podle analytiků oslovených Reuters by se pokles měl spíše zastavit. S ohledem na drahé hypotéky navíc ani zlevňování neznamená, že by na vlastní bydlení dosáhlo více Němců.

Přes polovinu obyvatel Německa navíc nežije ve vlastním, ale byt si pronajímá. A jich se pokles cen rozhodně netýká. Průměrný nájem v Berlíně se nyní pohybuje kolem 13 eur za metr čtvereční, tedy v přepočtu asi 320 korun. To je sice méně, než kolik se průměrně platí v Praze, web stanice Deutsche Welle ale upozorňuje, že Němci považují za společensky přijatelné zhruba poloviční sumy. Vyjma sociálních bytů provozovaných městem je ale prakticky nemožné se na takové cenovky ve velkých městech dostat.

Také proto byl v minulosti k vidění neúspěšný pokus nájmy regulovat, případně demonstrace a referendum za vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů, jakým je třeba společnost Vonovia. Nejradikálnější hlasy sice v posledních měsících utichly, řešení bytové krize se však stále hledá. Německé hlavní město například loni otestovalo možnost zvýšit stávající panelové domy o další patra. Podle studie Technické univerzity v Darmstadtu by tímto způsobem mohlo v Německu vzniknout až 1,5 milionu bytů. Ani tyto projekty se ale v současné době nerozvíjí tak rychle, jak by Němci potřebovali.